Boj proti korupci se zvrhl, jak se zdá, hlavně na myšlenku, že je třeba začít daleko intenzivněji špiclovat občany. Kromě návodu jak poznat korupci (korupčníci to nevědí?) a linky důvěry pro chronické stěžovatele (kdyby se šetřilo vše, co tam kdo nahlásí, potřebujeme desetinásobek policistů) se totiž doposud všechny iniciativy točí kolem toho, že je nutné rozšířit možnosti odposlouchávání telefonních hovorů. A tady bychom měli být hodně ostražití a postavit se za jednoznačné ne obdobným nápadům.
Můj telefon je mým vlastnictvím stejně jako můj dům, auto či cokoli jiného. Platím si operátora za to, aby mne spojoval s jinými vlastníky telefonů, a nikomu není nic do toho, co si s nimi povídám. Pokud respektujeme domovní svobodu a právo na soukromý majetek, musíme respektovat rovněž právo na soukromé telefonní hovory. Odposlech telefonu je stejně brutálním zásahem do práv občana, jako domovní prohlídka. Měl by být používán tedy naprosto výjimečně. Nápady, že odposlechy bude provádět nejen policie, ale i vojenská policie či tajné služby jsou už naprosto perverzní. Může se vám tak stát, že budete odposloucháváni najednou hned několika subjekty. V České republice asi stejné, jako kdybyste ten hovor přenášeli veřejným rozhlasem.
Já vím, argumentuje se nutností honit zločince. Prosím, nic proti tomu, ale i oni volají do školy, servisu, obchodu, opravny, dětem, milenkám, známým… Možností rozšířených odposlechů stát dělá apriori zločince z nás všech. A to od státu, který mi má sloužit, opravdu nechci. Já si tuto službu u něj neobjednal.
Znáte tu cimrmanovskou scénku, kdy policejní rada zaučuje při výslechu nového adepta na vyšetřovatele a vysvětluje mu, že se jedná o sprostého podezřelého, tudíž mu nevykáme? Něco podobného mne napadlo, když jsem slyšel, jakým způsobem ministerstvo vnitra obhajuje svůj nejnovější úsporný nápad, za odposlechy telefonním operátorům neplatit.
Operátory nemá asi většina populace moc ráda a jejich výdělky považuje ve srovnání s odváděnou službou za poněkud nemravné. Druhá věc ale je, že když si stát u někoho objedná službu, měl by mu principiálně za ni i platit. Argument my stíháme zločince, a ještě za to musíme platit, lze považovat za docela povedený šprým. To jako v další fázi nebude ministerstvo platit za benzín, Škodovka mu bude dodávat zdarma auta, zbrojovky pistole atd.?
Aby té zábavy ale nebyl konec, na dotaz redaktora, jestli je správné, aby ministerstvo nechtělo za službu, kterou odebírá, platit, následovala ještě veselejší odpověď. Ale pane redaktore, těm operátorům platí přece ti zločinci! To už je opravdu bomba! 80% odposlechů v této zemi je naprosto zbytečných a i v těch případech, kdy se v hovorech mihnou nějací ti zločinci, v 99% se jedná o jejich hovory s lidmi, kteří nikdy z ničeho obžalováni nebudou, tj. normální občany. Pokud má podle logiky ministerstva vnitra každý, kdo volá, mít v ceně svého hovoru zahrnutou cenu za případný odposlech, jsme pro ně prostě všichni „sprostými podezřelými“, či dokonce, jak bylo doslovně řečeno „zločinci“!
Počty odposlechů začaly začátkem tohoto desetiletí rapidně akcelerovat a brzy jsme se dostali na první příčku v monitorování občanů mezi civilizovanými státy. Pominu všechny další symptomy, jako jejich zneužívání pro soukromé a politické účely, úniky do médií atd. Principiálně ale státu nic do toho, komu voláme a co s ním probíráme, není. I pokud honí opravdové zločince, mělo by se jednat o opatření výjimečné.
Kdo si myslí, že nemusí nic skrývat a klidně si ho nahrávat mohou, ať si přehraje jeden svůj pokec s kámošem a představí si ho patřičně sestříhaný v Blesku. Myslím, že bychom málokdo prošli bez ztráty kytičky. V telefonu běžně ostatní kamarády pomlouváme, drbeme známé v rovině těch nejdivočejších představ, používáme peprná slova …. Vždyť to tak ale ve skutečnosti nemyslíme, přístroj vytváří pocit anonymity a jedná se přece o rozhovor jenom mezi námi dvěma. Ale pozor, co když máme třetího přítele na telefonu?
Zavedení plateb za odposlechy mimo jiné kromě odstranění zbytku totalitních praktik ve vztahu občan (soukromá firma) - stát také podstatně zredukovalo počet odposlechů samotných, prostě nebyly peníze. Pokud někdo tuto hráz policejní kreativitě odstraní, staneme se všichni opět sprostými podezřelými. A to bychom neměli brát na lehkou váhu.
