I když se po pár týdnech, ve kterých jsem se projel po Číně, za experta na její otázky rozhodně nepovažuji, nemohu se ubránit sdělení několika dojmů. Možná jsou poněkud subjektivní, ale nebudou zase tak daleko od pravdy.
Čínská totalita mne překvapila svou rozmanitostí. I když zde vládnou komunisté, jedná se o čistě kapitalistickou zemi. Když člověk vidí veškerou tu rozmanitost a hemžení, teprve mu dojde, jak tuhý režim byl vlastně u nás před dvaceti lety. Čekal jsem kasárenský socialismus, a zatím ani ty paneláky nebyly stejné jeden jako druhý. Když si vzpomenu na naše jednotná sídliště nebo na to, že i nápis „Restaurace“ byl u nás naprosto totožný od Plzně až do Ostravy, tak musím přiznat, že Československo bylo daleko totalitnější, než si dnes dokážeme připustit. Komunisté v Číně v podstatě nahradili císaře partají, ale jinak si lidé žijí, jak dovedou, tj. v naprostém kapitalismu té nejbrutálnější úrovně. Bez sociálního a zdravotního pojištění, sociálních dávek a všech těch laskominek, které jsou naprosto běžné pro kapitalismus náš. Mluvit tedy o Číně jako o socialistické zemi je naprostý nesmysl.
Čína však není demokracie. Řekl bych, že demokracie v našem chápání je pro ni naprosto cizí. Otázka je, zda se nejedná skutečně spíše o nějakou jinou civilizaci. Při pohledu na patnáctimilionovou Šanghaj člověka napadne, zda je demokracie v této zemi vůbec někdy možná. Každopádně si nedovedu představit, že by si jeden a půl miliardy Číňanů začalo zakládat občanská sdružení a vyjadřovalo by se k návrhům veřejných staveb. Následoval by přinejmenším obecný kolaps a nikdo by nikdy už v Číně nic nepostavil. Samozřejmě nová výstavba bezohledně likviduje zástavbu současnou, s majetkovými právy jednotlivců si asi nikdo moc hlavu nedělá. Ten systém se mi vůbec nelíbí, ale jaký systém by byl pro tuto přelidněnou zemi ideální? Nevím.
Když porovnám Čínu s Indií, která je asi demokracií, jednoznačně vyhrává Čína. V Indii bydlí mnoho lidí doslova v každém kanálu či příkopu u cesty. V Číně žádné slumy nevidíte, i když zdejší panelákové byty zvíci naší garáže asi žádný luxus také nejsou. Ale přece. Život Číňanů mi ve srovnání s Indy připadal daleko důstojnější. Ne, tento článek nemá být obhajobou čínského režimu. Avšak jako multikulturně smýšlející člověk jsem byl nucen o způsobu života Číňanů přemýšlet a dospěl jsem k názoru, že jej nemohu odsuzovat. Pokud se pseudomultikulturalisté chtějí přivazovat k plotům čínských ambasád či vyvěšovat vlajky Tibetu, který byl součástí Číny již před tisíci lety, je to jejich věc. Běh života této čtvrtiny lidstva to však nejspíše neovlivní.
