S pocitem, že nejhorší je za námi, jsme se vrhli do užívání léta. Ovšem i očkovaný občan začne ve slunné atmosféře rychle poznávat, že z nejhoršího venku nejsme. Covid nás poznamenal dost hluboce a překonávat to budeme roky.
Nejvíce vše vyniká při cestování. Můžete být nakrásně očkovaní, ale pokud se chystáte někam letět, testům se stejně nevyhnete. Vyrazíte autem, ale tam vás kovid také bude pronásledovat na každém kroku. Pokud s sebou máte například třináctileté dítě, musíte ho otestovat. Pokud cestou do Chorvatska strávíte pár dní v Maďarsku, musíte najít testovací místo a zaplatit další test. Pokud se chcete cestou zpět zastavit v Itálii, to samé. Pojede jen na hory do Rakouska? OK, stačí test před odjezdem. Pokud ale změníte penzion, další testování. I na očkované číhají na každém kroku registrace – do Chorvatska, Itálie i doma po návratu ze zahraničí. A jako bonus další příjemnosti, jako při přejezdu z Innsbrucku do Salcburku u Kufsteinu obligátní německá ne-kontrola, která vytváří permanentní dopravní zácpu. Bavoři se zde už několik let snaží předstírat protiimigrační kontrolu, a tak svádějí provoz na klíčové evropské dálnici přes parkoviště, kde znudění policisté koukají do aut a nechávají je otráveně krokem projet. Kousek dál je lokální přechod bez jakékoli kontroly.
Takových příkladů je samozřejmě spousta. V rakouském mekáči před obdržením hamburgra ukazujete očkovací certifikát, v malém penzionu po vás pro jistotu nechtějí ani doklad totožnosti. Prostě doba vyvrácena z kloubů šílí, jak pravil klasik. Ohromující je na tom zejména to, jak jsme si rychle na ta omezení zvykli. Testují, razítkují, registrují nás, a my to bereme za normální. A k tomu flagrantní porušování všeho, co vlády slíbily a garantovaly. Ještě před rokem naše vláda slibovala, že neočkovaní nesmí být žádným způsobem diskriminovaní. Dnes se dělá z jejich diskriminace málem zásadní bod protikovidové strategie.
Aby bylo jasno, covid není legrace a nelze ho podceňovat. I ty kontraverzní roušky a zákazy vycházení měly svůj časový význam. Pokud ale máme dnes volně dostupné vakcíny, tak by měla být volba jasná. Chceš být očkovaný, tak se očkuj. Nechceš, tak se neočkuj, a až onemocníš, poděkuj sám sobě. Buď je občan svéprávný a schopný nést důsledky své volby, nebo není, pak můžeme rovnou zrušit demokracii a zavést totalitu.
Komedie s letem na olympiádu je pro tuto dobu naprosto typická. Dospělí lidé nedodržují hygienická opatření, pak naříkají, že byli nakaženi. To nad nimi měl stát pan učitel s rákoskou? Pokud roky makám na svou životní šanci, tak se podle toho také chovám. Nebo všechna ta opatření nejsou možná tak 100% účinná, jak si namlouváme? Pak stejně nezbývá, než přijmout riziko a žít. Žádný tatíček stát nás před vším prostě s absolutní jistotou neuchrání.
