Výrobní závody celého světa hlásí pokles produkce o 40-50%. Že by najednou všechny ty krásné věci, které v uplynulých létech chrlily jako o život, nebyly k ničemu? Co bude tedy třeba a co vlastně budou lidé dělat, když nebude práce?
Pokles výroby je skutečně celosvětový. Není to jenom o tom, že se výroba přesunula na východ. Stejný pokles zaznamenaly i závody v Číně a miliony dělníků se vracejí zpět do svých vesnic. Automobilky jsou v komatu a samozřejmě klesla i poptávka po moderních technologiích produkovaných ve vyspělých zemích. Může za to vše jenom ta finanční krize?
Co když se naše civilizace dostala na úroveň, kdy prostě víc spotřebovávat nemůže? Nemáme už dost všech těch nových modelů televizí, foťáků, elektrospotřebičů, které se nám nabízejí cca každé dva roky? Využijeme vlastnosti nových generací počítačů, vyznáme se v návodu nové kamery se stovkami nových funkcionalit?
Dostali jsme se totiž do stádia, kdy většina spotřebních statků je vyráběna ve stále větším rozsahu stroji, takže potřeba pracovní síly dramaticky klesá. Pro příklady nemusíme do zahraničí. Za posledních dvacet let se počet pracovníků ve většině českých výrobních podniků dostal na polovinu, zatímco jejich výstup se zněkolikanásobil. Kolik lidí dělalo na balicích linkách, ve skladech, na montáži? Dnes tam najdete ponejvíce automaty.
Trend poklesu potřeby pracovní síly na jednotku výroby byl vyvažován prudkým nárůstem spotřeby nejen v tuzemsku (srovnejme nákupní košík před 20 lety a dnes), ale i v zahraničí, kam naše firmy úspěšně exportovaly. Svět se ale mění. Asie se naučila masově vyrábět i náročné zboží, Evropa dorazila na určitou hranici konzumu. Má smysl v této situaci každý rok vyrábět o 10-15% více (běžný obchodní cíl výrobců), když už toho více nesníme, domácnost máme zařízenou a auto nám vydrží 10 let?
Co ale budou lidé dělat, když pro ně nebude práce u pásu? Odpověď není jednoduchá, ale prostě od toho pásu musí odejít. A jsme opět u vzdělávání a počtu vysokoškoláků, který je dnes u nás ve srovnání se světem podprůměrný. Ano, lidé v montovně se lépe ovládají, stát může hezky ovlivňovat jejich životní úroveň hrátkami s daněmi, dávkami a odvody, a oni za to moudrou vládu volí. Když ale montovna padne, stát má ohromný problém. Pokud lidé pracují ve službách, výzkumu a vědě, jsou trochu trucovití, neradi státu platí, a to nemají politici rádi. Ty pásy se ale vládám ani přes dotace v chodu udržet nepodaří, prostě to nevychází ani se šrotovným, nižším DPH na auta atd. Budoucnost bude přát vysokoškolákům schopným něco vymyslet nebo zprostředkovat. Dále také šikovným řemeslníkům schopným opravit byt, auto či složit pěkný krb. Místo se najde pro řadu specialistů od zdraví přes technologická zařízení atd. Bohužel ale lidé, kteří chtějí ráno někam přijít, celý den cosi překládat, podávat či obrušovat a po osmi hodinách jít domů s čistou hlavou, to budou mít těžké.
