- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pejsci jsou v naší civilizaci příjemnými domácími společníky a lze proto pochopit božskou BB, že ji záliba Korejců v jejich mase vytáčí na nejvyšší možnou míru. Upřímně řečeno ani já bych si na psím mase příliš nepochutnal, tedy nestrčil bych je při plném vědomí do úst. Jenže pokud si v nějaké zemi psy prostě na jídlo vykrmují, jaké máme právo jim v tom bránit? Asi stejné, jako nám někdo v pojídání vepřů, hovězího či nakonec i kuřat. Vegetariáni by nám to zakázali nejraději všechno, vždyť rostlinná strava je podle nich nejzdravější, zabraňuje maření životů živých bytostí atd. Člověk se ale holt živit něčím musí. Nakonec i rostliny patří do živé přírody a jejich plošné pěstování a sklízení pro účely výživy by bylo možné napadat z podobných hledisek jako konzumaci masa. Musíme se tedy smířit, že si každý bude pojídat to svoje. Až na jednu výjimku – Japonce a velryby.
Rozdíl mezi Japonci a ostatními je v tom, že zatímco ostatní si musí pro potřeby své velkovýživy potraviny vypěstovat, Japonci loví nám společné světové přírodní bohatství. Dovedu tedy pochopit, že si leckterý Japonec nedokáže velrybí pochoutku odepřít, proč však si ty velryby nevypěstují v nějakém velkoodchovu? Bohužel to dosud nezvládl ani tak vyspělý národ, jakým Japonci bezesporu jsou. To jim však nedává právo zbytky velrybí populace pod záminkou vědeckého výzkumu vyhubit. Velryby patří nám všem.
A tak milí národové, pojídejte si housenky, myši, hady, vepřové .... Ale vy japonští přátelé, vrhněte se na výzkum, přehraďte si nějaký ten záliv a velryby si odchovejte. Kdybyste je náhodou nestačili sníst všechny, můžete nám ostatním do moře sem tam nějakou pustit.
Další články autora |
Městská část Praha-Libuš
Praha