Došlo k nemilé události. Skupina občanů se vydala rozebírat ocelovou halu, která se při této činnosti na ně zřítila. Bohužel vše neskončilo pouze zraněními, výsledkem bylo i několik úmrtí.
Jedná se vskutku o smutný případ a kdyby šlo o pracovní činnost, dojde k vyšetřování. Pravděpodobně někdo zahájí i trestní stíhání nejlépe neznámé osoby, které se po čase odloží. Ono však nejde o pracovní úraz, ale o zlodějinu. Ti občané nebyli zaměstnanci demoliční firmy, ale prostí zloději, kteří chtěli rozebranou halu prodat do sběru a vylepšit tak svou ekonomickou situaci. Vyšetřování však bylo rovněž zahájeno. Někdo se prý měl postarat, aby hala na ně nespadla.
Přes všechnu tragičnost tohoto případu je udivující, že se debata točí pouze kolem nehody jako takové a jejího důsledku pro nešťastníky a jejich rodiny. Zvažuje se, kdo jiný kromě pachatelů by měl být za to stíhán, zda nezakázat výkup starého železa a tak dále. Přitom na případu jako takovém je ze všeho nejvíce pozoruhodné samozřejmé omlouvání porušování zákona a přímo evidentní eroze právního vědomí v naší společnosti.
Pokud vstoupím na něčí pozemek s úmyslem škodit mu (je snad krádež něco jiného?), měl bych počítat se všemi důsledky takové agrese. Jsou země, kde je i přímo uzákoněno, že v takovém případě může majitel použít zbraň. V naší zemi je však dlouhodobě obrana proti agresivnímu chování interpretována jako asociální jednání a jeho pachatelé jsou soustavně kriminalizováni.
Co jiného byl případ zoufalého majitele chaty, který nastražil na zloděje past a způsobil mu zranění? Při podobné právní interpretaci je nyní majitel povinen zvažovat, zda při líčení pastičky na myši nemůže způsobit případnému zloději zranění, zda nemůže v rozestavěném, i když zabezpečeném, domě náhodou zloděj přijít k úrazu atd. Zkrátka a dobře občan je odpovědný za zdraví a bezpečnost svých zlodějů.
Důsledkem je pak devastace právního vědomí a morálky. Absurdní je debatovat o zákazu výkupu starého kovu za hotové, o omezení výkupních hodin sběren atd. To snad zakážeme jezdit auty, protože se v nich lidé občas zabijí? Pak musíme ještě zakázat vycházet na ulici, dýchat a vůbec je asi nejlépe nežít.
Dokonce snad prý bude třeba nějaký další zákon. Zákonů máme přitom až moc. Krást se nemá, kupovat zboží od zlodějů se nemá, policisté mají vykonávat řádně svou službu, soudci mají soudit dle práva atd. Přesto mnohý řadový občan nechápe, že se krást může nevyplatit, policisté neumí pochytat pachatele přímo ve sběrnách odpadu, soudci neumí konstatovat vinu ve zjevných případech vymlouvaje se na procesní chyby atd. Zákony totiž nelze jen psát, zákony se musí také dodržovat.
