Chodník je od slova chodit. Chodníky patří chodcům!

Z původní, možná i chvályhodné podpory rozvoje cyklodopravy v metropoli, se stal v oblasti alternativních prostředků dopravy významný komunální problém. Zdá se mi proto, že s vaničkou vyléváme i dítě.

Řada z nás se třeba na Andělu setkala s absolutní neohleduplností a jakousi nadřazeností uživatelů koloběžek. Často nebezpečně kličkují mezi chodci, jezdí v protisměru či po přechodech. Občasné pokuty nepomáhají. Jde o kratochvíli hlavně pro cizince, zatímco Pražan v oblasti dopravy stále trpí nedostatkem tolik potřebné infrastruktury.

Když Magistrát hlavního města Prahy rušil novoroční ohňostroj vysvětloval, že „bychom měli myslet na
malé děti a starší osoby“. Právě tyto skupiny lidí jsou však bezohledností koloběžkářů nejvíce ohroženy. Nejde pouze o vlastní jízdu, ale i povalující se stroje bránící v pohybu chodců. Pokud jde vedení metropole skutečně o ochranu seniorů a dětí, mělo by přijít s návrhem legislativních opatření, o kterých přemýšlejí například i v některých západoevropských městech. Třeba v Lisabonu už radním pohár trpělivosti přetekl.

Na chodnících se musíme cítit bezpečně. Chodníky patří chodcům!