Ani jedna pirátská funkce nazmar!

Každý z nás někdy býval dítětem, dokonce i piráti z Prahy 5. Každý z nás tedy hrával podobné hry. Jednou z oblíbených byla „Král vysílá svoje vojsko“. Pamatujete si?

Na začátku jsme se rozdělili na dvě co nejvyrovnanější skupiny. Postavili se do řady proti sobě a pevně drželi za ruce. Král potom vyvolal jméno a Karel, Štěpán nebo Linda se rozeběhli proti protější řadě. Měli za úkol prorazit dětský řetěz. Když to dokázali, zajali tak hráče, jejichž držení prorazili. Když neuspěli, stali se sami zajatci. Bylo důležité být rychlý, silný, ale také uhnout v poslední chvíli a tím zaskočit nejslabší článek řetězu. Tedy i kus taktiky, kus psychologie. Nakonec prohrála ta strana, kde už zbyl jenom sám král. A něco podobného s námi pětkový piráti hrají i nyní.

Šest pirátských zastupitelů z Prahy 5 po komunálních volbách přijalo jako „odměnu“ za podpis koaliční smlouvy šest placených postů. Piráti z Prahy 5 před volbami sice slibovali snížení počtu placených zastupitelů, ale se zavřením volebních místností se u nich dostavil absolutní výpadek paměti. Do dalších obecních voleb jsou to přece čtyři roky, takže občané pirátské předvolební sliby chyby do té doby nejspíš zapomenou.

Dětské hry mají připravit dítě na život. To je v pořádku. Jenomže by měly skončit s dětstvím, a to dokonce i u pirátů. Není tedy už v pořádku, pokud hrajeme stejné hry dál i jako dospělí. A takovou hrou je pro piráty i zcela nemravné číslo placených zastupitelů, to jest šest ze šesti. Rok slibují snížení o dva placené zastupitele, stále však kličkují a drží se pevně za ruce. Přece necouvnou, nebo se snad u nich najde někdo mravný, kdo téhle dětské hry zanechá?

Názory, postoje, přístupy každého z nás se vyvíjí. To je správné. Člověk by se měl vyvíjet, jinak celá společnost ustrne a ztuhne. Stejně tak se vyvíjejí i piráti. Ale člověk přece nedokáže měnit názory pořád tam a zpátky. Nejdřív tedy pětkoví piráti slibují razantní snížení počtu placených zastupitelů, pak otočí a zaplatí všechny pirátské zastupitele. Nakonec pod tlakem slibují nápravu, která nepřichází. Pokud tedy piráti neustále názorově přebíhají z jedné strany na druhou, zdá se, že svůj názor vlastně nezměnili a snižovat placené zastupitele nebudou. Jenom ten jejich názor nemá nic společného s hlásanými úsporami, pirátským programem či ideou pirátské strany. Pětkoví piráti si prostě pořád chtějí hrát a je jim jedno s kým, a za koho se teď drží za ruce, hlavně když to sype.

Dětská hra není stejná jako život. Snadno to poznáte, když si děti hrají na dospělé. Je to kouzelná parodie vlastností dospělých, jak vypadají z dětského pohledu. Není to nebezpečná hra. V politice by si však dospělí neměli hrát na děti, a to ani piráti. To už může být nebezpečná hra. Stejně jako na jejich mořích a oceánech, odkud pocházejí.