Paroubek neumí hrát ani šachy

ČSSD společně se svým předsedou Jiřím Paroubkem zjevně neumí hrát šachy. Zdůvodněním mého přesvědčení je poznatek ze způsobu hry, kterou sociální demokraté na domácí politické scéně aplikují. Zatímco každý správný šachista uvažuje alespoň několik tahů dopředu a má připraveno více variant podle reakcí soupeře, ČSSD a především pak sám Paroubek se prezentuje pouze jako mistr úvodních tahů – zběsilého tahu pěšcem, nesmyslného útoku králem, nečekanou velkou rošádou či výměnou dam…

Již o poznání hůře se daří ČSSD reagovat na tahy jeho soupeřů, neboť ty též postrádají to pro šachy základní a podstatné, tedy rozmyšlení další případných tahů či možností. A proto z úst sociálních demokratů velmi často slyšíme na různé nápady konkurence strohé NE, ale většinou se nedozvídáme, co tedy ANO. Snad je to v prchlivosti povahy předsedy ČSSD, snad v jistém druhu namyšlenosti či přesvědčení o výjimečných charakterových vlastnostech, možná je důvod v prosté hlouposti některých tuzemských médií. Jako nejlepší řečník, nejlépe oblečený politik a nejčastější organizátor tiskových konferencí může být Paroubek pevně přesvědčený o tom, že prostě stačí vymyslet první krok a případně ostře reagovat na kroky ostatních. A to další se teprve ukáže…

Každý průměrný hráč šachů však dobře ví, že bez promyšlených tahů nemá naději na dobrý výsledek v celé partii, a to ani na, v politice tolik proklínaný, v šachu však mnohdy vítaný, PAT. Protože neumí Paroubek ani jeho kolegové hrát šachy a tedy neplánují své další kroky, působí v naší politice trochu jako bezhlaví jezdci. Příklady z praxe sociálních demokratů:

1. ČSSD se rozhodla svrhnout vládu v době našeho předsednictví Evropské unii, ale dále neměla žádný plán, co s nastalou situací dělat.
2. ČSSD postupně a systematicky cupuje úsporný Janotův balíček na ozdravení státního rozpočtu, ale sama nepřichází s nápady, jak jeho deficit snižovat.
3. ČSSD přestala uraženě mluvit s médii, aniž by domyslela dopad tohoto rozhodnutí v době krátce před volbami.
4. ČSSD slibuje lidem vyšší platy, důchody a mateřskou, život bez regulačních poplatků ve zdravotnictví a nižší ceny energií, aniž by sama věděla, z čeho by to všechno zaplatila.

Prostě pouze první tahy, maximálně jedna reakce na tah soupeře. A dál nic, jen hurá na další partie. Společným jmenovatelem všech tahů ČSSD je kromě nepromyšlené hry destrukce, demonstrace politické síly a ukázkový populismus, nebezpečné to způsoby politického boje především pro náš státní rozpočet. Ačkoliv ČSSD v politice často šachuje, ve skutečnosti hrát šachy vůbec neumí.

-------------------------------

Jiné moje články můžete číst na http://www.shekel.cz/