Návštěva u Zemana. Kdo a proč stojí ve frontě?

Přiznám se, že příliš nerozumím tomu značnému mediálnímu zájmu o všechno, co se kolem nově zvoleného prezidenta Miloše Zemana děje. Především marně hledám vysvětlení toho, proč jsme tak podrobně informováni o tom, kdo všechno už u něj byl na návštěvě, koho teprve přijme a naopak, s kým se bavit vůbec nehodlá...

foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Trochu to vypadá, že každý, kdo něco v příštích pěti letech od "panovníka" chce, musí k němu na kobereček (nejlépe s nějakým ostřejším dárkem v kapse) a pokorně přednést svá přání a představy, ale pokud se nepletu, skutečné pravomoci prezidenta jsou mnohem menší a v podstatě, až na drobné výjimky, v zásadě zanedbatelné.

Rozumím tomu, že se najde v naší politické žumpě mnoho příživníků, krys a také lidí, kteří spěchají k Zemanovi ze zištných důvodů, protože větří šanci se znovu dostat poněkud více do politického soukolí, chápu, že někdo zase může vidět ve spojení s novým prezidentem příležitost upevnit svoji politickou pozici, definitivně vymazat z politické mapy pravici, střed (nebo pravidelnou stolici), a dovedu si představit, že  kdekdo přichází za Zemanem jen tak „na pokec“, zavzpomínat na staré dobré časy, ale není to všechno (kromě toho vzpomínání) tak trochu virtuální realita pro oko senzace lačného diváka?

Ačkoliv to totiž prezidentský mandát neumožňuje, Miloš Zeman se chová a mluví tak, jakoby skutečně počítal automaticky s tím, že bude rozhodovat o všem, co mu přijde jako důležité, a zdá se více než jednoznačně, že má v úmyslu mluvit úplně do všeho, do čeho bude chtít (a nebude v silách kohokoliv mu v tom zabránit). Navíc naši volbami rozpolcenou společnost netouží sjednotit, ale ještě více rozdělit, a to pro změnu na profesionály, s nimiž se bavit bude, a amatéry, s nimiž nebude ztrácet čas, a k tomu všemu bude skákat mnohem častěji po levé noze než chodit po obou dolních končetinách (pokud si zase neukopne palec), ačkoliv sliboval nadstranickost a nezávislost. Zkrátka, Miloš Zeman, náš nový prezident, si ve svém úřadu bude dělat naprosto běžně jenom to, co sám uzná za vhodné.

Z toho všeho plynou podle mého názoru dvě zásadní zjištění. Vláda i ostatní politici se mají na co těšit, neboť budou muset donekonečna diskutovat s novým prezidentem o výkladu jeho ústavních práv a povinností. A lidé, kteří žijou v podhradí, se musí připravit na dalšího prezidenta, který rozumí všemu a jehož dokonalost a nepřekonatelnost sahá do nekonečna a dost možná ještě dál.