Náměstí čtrnáct čtyřicet
Pak z něho zlost vyprchala a Průša se začal smát na celé město. Lidé do dvaceti metrů od opilého zrychlili.
"Héj, jen mi dudáčku hréj...," zpíval Průša nahlas. Všichni kolem cítili nepřístojnost jeho chování. Bylo čtrnáct čtyřicet. V takovou dobu se nezpívá a už vůbec ne veřejně. Na všech bylo zřetelně vidět, že s Průšou a jeho zpěvem nesouhlasí. Tento čas je určený k návratu ze zaměstnání. Zpívat lze u táboráku nebo při konkrétních slavnostních událostech, nezávadná je například taková svatba. Na náměstí je taková činnost nepřípustná. Jenže Průša hodlal zajít ještě dál, pokud může opilý mozek něco hodlat.
Rozepnul si poklopec a začal močit na značku: Parkoviště s parkovacím kotoučem. Když bylo dost zalito, sáhl do kapsy a vytáhl lahev.
"Božkov! Jsem abstinent! Ale nezdá se mi to dost smysluplné," řval Průša na střízlivé občany a řičel smíchy. Pak vypil třetinu obsahu.
"Miluju karamel!" Průša se díval do nebe skrze hnědou tekutinu. Nedaleko přecházeli lidé silnici po přechodu pro chodce, tak jak se to má. Průša se postavil opodál a křičel: "Kudy tudy do nebe? Kudy tudy do nebe? Po zebře asi nééééé...!"
Pak jelo nákladní auto, Průša se plácnul do čela a vykřikl: "To je nápad!" a skočil pod kola. Několikrát ho to převalilo a byl mrtvý.
To je vlastně konec povídání, jen nemůžu přijít na to, kdy je vlastně člověk opravdu svobodný uvnitř sebe sama. Já jen nejistě odhadl, že kdybychom opravdu toužili po svobodě, prudce by stoupla spotřeba alkoholu...
Jaroslav Kuthan
Průšovo neštěstí
Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."
Jaroslav Kuthan
Rodiče a děti, bití a nebití
Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.
Jaroslav Kuthan
Ráje
A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.
Jaroslav Kuthan
Značkování
Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.
Jaroslav Kuthan
Jsem hrdý
Promiňte mi, že užívám tak vzletných slov, ale skutečně se mi srdce dme pýchou, když spatřuji veškeré projevy osobní statečnosti mých spoluobčanů.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Řekni, kde ti muži z Gazy jsou. Otazníky ohledně obětí: násobně více dětí a žen
Premium V Gaze je problém, na který upozorňovala už Marlene Dietrichová. Teď si s ní notují demografové a...
Češi umějí vyrobit řadu vojenských dronů. Ale armáda o ně nestojí
Premium Letecká výroba byla v České republice vždy na špičkové úrovni. Menší dopravní letouny, ultralighty,...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Izraelský válečný kabinet se bortí. Ganc označil Netanjahuovy plány za fanatické
Člen izraelského válečného kabinetu Benny Ganc v sobotu řekl, že jeho strana přestane podporovat...