Na náhrobním kameni
Plešatí, invalidní andělé a přiotrávené holubičky vroubí zlatá písmena bez chuti a zápachu, jak tisíckrát vyvařený sáček čaje.
Kde jinde potom hledat samou podstatu umírání, kde jinde pátrat po zvuku hrany, která zvoní, té hrany, jež je onou čarou, dělící život od smrti, břitvou, jež přetíná tepnu. Doufal jsem, že na náhrobních kamenech najdu pravdu. Našel jsem jen bezduchou odevzdanost... Zde odpočívá... zmučené srdce dotkouklo... věčným spánkem spí... ty vole, ty krávo, taková vykrádačka někoho, kdo vykradl kohosi, který vykradl kdovíkoho, hnus! Nulová upřímnost, nulová informace, nulový přínos pro návštěvníka hřbitova!
Ale našel jsem! Jako zjevení byl pro mne ten pomníček a na něm geniální vzkaz příštím generacím. Tesaný výkřik, krátký a nadpozemsky výstižný. To ani nebyl nápis, to byla vzpoura proti smrtelnosti, proti konečnosti lidského žití, protest člověka, který odmítá uvěřit ve smrt. Padl jsem na kolena a poklonil se před duchem, ze kterého vyšlo cosi tak absolutního a vševystihujícího, jako byla ta krátká věta na náhrobku. Ano, jedině člověk, kterému se otevírají brány nepoznaného, který zanechává pozemských věcí a hledí vstříc proměně, jež děsí a přeci je neodvratná, jedině takový může zanechat na věčnou paměť onen nápis: "To si snad děláte prdel...!"
Jaroslav Kuthan
Průšovo neštěstí
Ale jo, něco se stalo, to se pozná. Ukázal jsem na Vaněru véčko a k tomu jsem přidal povinné: "Dvě!" Jenže Průša, sedící naproti mně, řekl: "Já si dneska nedám."
Jaroslav Kuthan
Rodiče a děti, bití a nebití
Bít či nebít? A to je právě to, oč se mi hlava rozbíjí. Jak si věc vlastně stojí, když jde o vztah rodič - dítě a bití nebití? Třeba mi někdo rozsvítí.
Jaroslav Kuthan
Ráje
A Vyšší moc odstřihla poslední dílek z metru, který odměřoval dobu od vyhnání Adama a Evy. "Každému jeho ráj," pravila a odložila nůžky do božského šuplíku.
Jaroslav Kuthan
Značkování
Průšova žena kmitala od rána v kuchyni, ale Průšovi se to tak jako tak nezdálo. Měl dojem, že si až moc často dává pauzy.
Jaroslav Kuthan
Jsem hrdý
Promiňte mi, že užívám tak vzletných slov, ale skutečně se mi srdce dme pýchou, když spatřuji veškeré projevy osobní statečnosti mých spoluobčanů.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma
Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Mají rakovinu, metastázy a nic nezabírá. Léčba je, ale pacienty by stála miliony
Premium Muži s metastazující rakovinou prostaty, na kterou už nezabírá jiná léčba, se upínají k poslední...
Zvedneme minimální mzdu o tisíce, drtí predikce Zaorálek
Sociální demokracie, kdysi nejsilnější strana, vypadla ze Sněmovny a teď se snaží proniknout...
Proč se malým Němcům nedaří v matematice. Ve školství nefunguje integrace
Premium Vypadá to, jako by němečtí žáci najednou ztratili schopnost počítat. Podle nové studie německé...
Vyhrajte vstupenky na finále MS v hokeji. Máte jedinečnou šanci s iDNES Premium
Je tady ještě jedna šance, jak získat vstupenky na finále hokejového mistrovství světa! Dvě místa v...
Prodej stavebního pozemku v obci Nové Dvory u Dobříše
Nové Dvory, okres Příbram
3 664 500 Kč