Můj miláček

A ne, ne, ne, je to můj miláček, můj MUŽ, můůůůůůj MUŽ. Je přepřenádherný, nemohu se na něj vynadívat, chovám si ho jako panenské jablíčko, bavlnka mi nestačí. Přivádí mne v slastné roztoužení ty jeho dlouho nestříhané nehty na nohou se zašlou špínou, on si vůbec nemyje nohy, je tak úžasný! Cítím to…

Nadpozemsky mne vzrušuje, když ho vidím roztaženého na křesle, ze zařízlých trenýrek trčí dvě ochlupené šunky, zkřížené na stole, imponuje mi skoro k zbláznění jeho kdysi bílý nátělník, z pod kterého se řine v osrstěných vrstvách to jeho svůdné břicho. Na tílku má takovou roztomilou skvrnu, je to tak sexy, asi od kafe, no, on jich tam má víc, něco od piva, od hořčice a tak, ale o to víc je právě sexy.
 
Musím se na to stále dívat, nikdy se ho nenabažím. Jak on si svůdně přihne z lahve, pivo zašplouchá a teď…já samou něhou asi omdlím, dlouze si krkne! Podívám se na něj láskyplně, sice si mne nevšimne, ale zato udělá další takovou něžnou hloupůstku, nadechne se, zatlačí a z trenýrek se ozve dlouhé zaburácení. A on potom tak spokojeně vydechne a rozloží se na křesle ještě pohodlněji. Vždycky to zakončí takovou milou říkačkou, nějak takhle to je: „Prd je krk prdelní, kterej pohrd cestou hrdelní…“  Miluji ho pro jeho šarm a vtip!  
 
A jak se mi slastí až zatočí hlava, když takhle občas vstane, opucuje si ruce od ovaru do nátělníku nebo rovnou do chlupů na břiše a povídá mi: „Svlíkej se, deme na to…!“ To jsem v sedmém nebi, protože mne čekají dvě a půl minuty neskutečného milování. Není takového druhého na světě! A to doslova, muži vymřeli na nějakou divnou nemoc, zbyly jsme tu jen my, ženské a kromě nás ještě on, jediný chlap. A vybral si právě mě, považte! Jsem tak šťastná… ale ano, jsem šťastná, jsem…
 
Tedy, povídá se, že někde na Kavkaze, vysoko v horách, žije ještě jeden, jenže nikdo ho
neviděl. Já na to nedám, mám svého miláčka doma a on je přeci tak úžasný!  
 
Jen teď v létě bych se moc ráda někam podívala, miláček nechce, potřebuje hodně odpočívat, tak prý ať jedu sama. On ví, jak moc ho miluju, zbožňuju ho k zbláznění. Tak tedy pojedu sama. Moc ráda bych na týden někam kolem Elbrusu, víte, jen tak se rozhlédnout, sem tam zkusmo zakřičet do údolí, nahlédnout do nějaké té jeskyně nebo díry v zemi, co když…