Jak si dali přes hubu (povídka)

Byly tam v ulici dvě hospody, jedna na rohu, ta se jmenovala U Sumce a druhá hned přes silnici a trochu šikmo, ta se jmenovala Kovárna – bylo to v tom domě, co bývalo kdysi řeznictví. Do každé hospody chodili štamgasti, stačí jmenovat Bedřicha Cejna, který dělal tuším instalatéra a Vojtěcha Sixtu, který tuším nedělal nic. Cejn chodil k Sumcovi a Sixta byl denně na Kovárně. Pak tu byl ještě Čestmír Hák, asi šedesátiletý, holohlavý mužík, který byl štamgastem U Sumce, v Kovárně a v dalších šestnácti hospodách ve městě.

O páté odpoledne už byli všichni na svých místech a stala se taková věc, že v Kovárně se kdosi cestou z WC zastavil u pípy pro cigarety a přitom řekl hostinskému, že na záchodě teče kohoutek.
 
„Už zase?“ povídá hostinský rozladěně a slyšel to Sixta, který seděl u nejbližšího stolu. „Tak si řekni Cejnovi, ať ti to spraví!“ pravil s velmi silnou ironií a pokračoval: „Vedle našich koupili nějaký mladý barák a Cejn jim tam dělal vodu. A když to pak natlakovali, na šesti místech jim tekly lepený kolena, na šesti místech! Takhle von dělá, Cejn!“
 
Hák zrovna dlel taktéž v Kovárně a dopíjel pivo. Pak se zvedl a udělal na hostinského gesto: „Napiš mi to, Václave“ a odešel k Sumcovi. Tady udělal na hospodského gesto: „Dej mi sem jedno, Jindřichu!“ a usedl k Cejnovi.
 
„Tak se do tebe zrovna navážel Sixta, Bedřichu! Dělal jsi prej nějakou vodu a nějak ti to prej teklo, nebo co…“ začal Hák konverzaci.
 
„Sixta že mlel držkou? Tak mu vyřiď, že přes ní dostane! Já mu dám, že mi to teklo, volovi. Blbci, já jim říkám, že maj hodinu počkat, jináč se jim ty spoje rozjedou a voni to pustí jak vodejdu. A pak si stěžujou, že já jako dělám špatně, inteligenti. Sixtovi dám po hubě, kriplovi invalidnímu!“ rozčílil se Cejn spravedlivě.
 
Hák si dopil pivo a poslouchal s porozuměním Cejnovu obhajobu i obžalobu. Potom udělal na
hostinského znamení: „Napiš mi to, Jindřichu!“ a odešel do Kovárny.  
 
V lokále plácnul dvakrát dlaní do pultu, aby upozornil hostinského, že je tady a přisedl k Sixtovi.  
 
„Cejn ti vzkazuje, že dostaneš do držky. Že za ty spoje si můžou ty mladý sami a ty že jsi kripl. Tak to říkal, já jenom cituju.“ potěšeně mluvil Hák k Sixtovi.
 
„Kripl? Komu von bude říkat kripl, dobytek! Já normálně pudu a dostane jednu mezi voči, že se posere, řemeslník! Ty, Háku, jsi svědek, že vo mně řek, že jsem kripl. Tak mu vyřiď, že aspoň nedělám kšefty bez faktury, jako někdo, to mu vyřiď. A na, tady si dej ferneta na cestu,“ tak pravil Sixta pobouřeně.
 
Hák vypil ferneta a pivo a udělal na hostinského: „Václave, připsat!“ a přesunul se k Sumcovi.   
 
„Jindřichu, už to sem dávej!“ pokynul hospodskému u Sumce a přisunul si židli blíž k Cejnovi.  
 
„Takže od Sixty dostaneš mezi voči a děláš bez faktury!“ zahulákal Hák Cejnovi do ucha.  
 
„Kripl kleštěnej, já mu tu palici rozkopu, že se z toho posere! Ty, Háku, běž tam a řekni mu, že mu v tu ránu zpřerážím kosti a nakopu mu prdel za ty kecy o mně! Na, tady máš ruma, kopni to do sebe a běž!
 
Hák do sebe kopnul ruma a vypil si svoje pivo, ten den už jedenácté. Trochu ztěžka se zvedl a zamířil ke dveřím.  
 
„Tam ne, ty vole, tam je kuchyně!“ zařval hospodský,  popadl Háka za ramena a natočil ho směrem do ulice.  
 
„Jo, jo…, hahaha, Václave…, vlastně Jindřichu, a víš ty co? Napiš mi to pivo!“ rozchechtal se Hák nesmyslně a potácel se do Kovárny.  
 
Zde vyblekotal Cejnův vzkaz o kriplech a rozkopaných palicích a dostal od Sixty velkou vodku. Když si potom vypil další pivo, vydal se k Sumcovi vyřídit, že Cejn je velké lejno a že Sixta ho rozmaže po zdi.  
 
Tak se Hák potácel mezi Sumcem a Kovárnou ještě několikrát, až jednou nepřišel. To mohlo být tak kolem jedenácté večer. Potom se kdosi stavil v Kovárně a povídá, že Hák usnul uprostřed silnice a zastavil provoz. Musela ho odvézt městská, takže je od něho pro dnešek pokoj.
 
K půlnoci pak ožila čtvrť velkým zpěvem, to se z hospod vraceli Cejn a Sixta, drželi se kolem ramen, smáli se Cejnovým netěsnícím spojům a řvali do noci: „Teče voda teče, po kameni skáče…“