Hausman je miliardář a navíc velmi bohatý. Ale není šťastný. Jen shání a shání. Znám ho. Každé ráno, hned po probuzení, se postaví k oknu, založí ruce za zády a přemýšlí, co ještě nemá. A když konečně dostane nápad, víte, co udělá...?
"To já hned vezmu telefon a volám Průšovi," řekne mi, když spolu takhle povídáme.
"Kdo je Průša?" zeptám se Hausmana.
"To je můj sháněč," odpoví, vytáhne telefon ze slonoviny, lemovaný zlatými šupinami a ukazuje, jak volá Průšovi.
"To já takhle stojím, zavolám Průšu a hned mu diktuju: 'Tak Průšo, víš co ještě nemám? Pyramidu. Zaletíš do Egypta a koupíš tu největší, co tam stojí. A do září mi ji přestěhuješ na zahradu.' No a Průša letí a kupuje pyramidu. A pak volá z Egypta, že nepřichází v úvahu, že tam mají vevnitř vysušeného nějakého zasloužilého hlavouna, a tak já povídám: 'Není problém, Průšo, řekni, že si připlatím.' Takhle si tady žijem..."
Hausman se tváří spokojeně, ale šťastný není, to ne. Není. Chci mu pomoci.
"Poslyš, Hausmane, vidíš ty vůbec, jak žiješ? Jak strašlivě prázdný je tvůj život? V čem hledáš uspokojení? V hromadění. Kam se to řítíš, Hausmane? Nevíš, co řekl velký sádhů, který žije vysoko v horách, na březích posvátné Gangy? Všechno, co děláte, dělejte z lásky k člověku a pro jeho dobro neboť každý člověk je bůh. Pak budete stále šťastní a nepoznáte marnost. Ale ty, Hausmane, co tě asi čeká? Až budeš ležet na smrtelné posteli, jaké asi myšlenky ti potáhnou hlavou? Budeš litovat, litovat promarněného života, budeš umírat obklopen drahými předměty, chladnými a lhostejnými. Vzpamatuj se, Hausmane, dokud je čas!"
Jsem dobrý kazatel, dokonce výborný. Dokáži pohnout nejskrytějšími závoji, které halí duši člověka. Spatřil jsem, jak se Hausman zarazil. Má slova na něj dopadla nečekanou silou. Vidím náznak prozření, vzkříšení. Mé úsilí nebylo marné...
Hausman přemýšlí nad mými slovy, hluboce a vážně. S pohnutím mu dopřeji klid k rozjímání. Mám slzy v očích. Hausman zdvihá hlavu, jakoby se všude kolem rozlehlo volání: Haleluja, haleluja...!
A opravdu se rozléhá volání, to Hausman telefonuje: "Průšo, všeho nech, zrovna mě napadlo, co ještě nemám! Seženeš mi smrtelnou postel, rozumíš? Ale deluxe, jedině deluxe, Průšo!"
