Tak jsem si dneska zapřemýšlela- při krájení uzeného do čočky na kyselo- nad dotazem, který v poslední době slýchám velice často, a to, proč se s přítelem nevezmeme.
Prý jsme hezký pár, máme dvě děti, máme kde bydlet, jsme spokojení, klape nám to, ale proč nejsme svoji? Jednoduchá odpověď: nejsou prachy. Respektive- zatím veškeré peníze, co máme, neustále cpeme do baráčku, tudíž nám svatba přijde jako druhořadá věc.
Kde jsou ty doby, kdy rodiče vystrojili svým dcerám a synům svatby jako řemen, aby je náhodou někdo nepomluvil, po dosažení stavu manželského dostali byt, novomanželskou půjčku na auto, ovšem i takové svatby měly své proti. Moje máti vzpomínala, když se vdávala ona, neexistovalo, aby si na svatbu pozvala někoho ze svých kamarádů, zato babička rozeslala svatební oznámení všem spolupracovníkům, aby to vypadalo velkolepě, že její jediná dcera se vdává.
Vždycky jsem byla zarputilec vůči svatbě jako takové, nechtěla jsem žádný papír- nač? Ale na druhou stranu si říkám, proč se vlastně nevzít? Vždyť je to celkem hezké- dneska ty svatby nemají nic společno s tehdejšími komunistickými. Akorát máte na výběr: Buď uděláte pidi svatbu- jen vy dva a svědci, nebo svatbu větších rozměrů, kdy musíte pozvat rodiče z jedné i druhé strany, babičky, sestřenice, bratrance, babičky by Vám následně neodpustili, že jste nepozvali jejich sestřenice a tetu z pátého kolena atd., atd.
Samozřejmě, že vše záleží pouze na Vás- jako na páru. Ale: Osobně bych si svatbu chtěla určitě užít. Tudíž mám představu- a celkem přesnou a drahou- o svých šatech, žádná běloba, nic takového- nejsem konvenční typ, mám ráda extravaganci, tudíž o bílých šatech nelze ani uvažovat. No a pak- ráda bych svatbu někde na starém hradě- celkem je mi jedno kde. A nejlépe v historických kostýmech. Takže by mě ani ve snu nenapadlo jít někam na radnici. Když se to sečte i s jídlem a pitím a kdesi cosi- bude asi nejlepší, když naše budoucí svatba proběhne v tichosti za úplňku na nějakém kopci, kde opravdu budeme jen my dva a svědci.
Přítel si dělal srandu, že za prstýnky by se muselo uvalit minimálně 8 tisíc- klepala jsem si na čelo, jestli chce mít prstýnky z platiny- prosím. Tak to převedl opačným směrem a řekl, že mi ušolichá prstýnek ze sena, toho máme všude dost a kromě práce vyjde prstýnek velice levně a bude originální. Ostatně- proč ne? Udělám si sukýnku z trávy, podprdu z kokosových půlek ořechu, do vlasů uviji věnec z pampelišek a na obřad pojedeme tchánovým traktůrkem.
Chtěla jsem originalitu, mám ji mít. A drahé to taky asi moc nebude, že?
