Smog

Zauvažovala jsem nad situací, kdy začínají mrazivé dny a všichni začnou topit, ať už v panelácích nebo v rodinných domech.

Bydlím na periferii Ostravy a například včera večer tady bylo totálně nedýchatelno a to jsem zdravý člověk. Mé děti kuckají, kudy chodí, v takovém ovzduší se nedá vyjít ven, na procházku či snad nedejbože otevřít okno.

V momentě, kdy začne zacházet slunce, a jelikož je to už velice brzy, začnou všichni hulit z komínů a vesele chodí přikládat do svých pecků, aby jim nebyla zima. A následně jsem sledovala z okna a tipovala, kdo co pálí. Z jednoho komínu šel dým totálně hnědého zabarvení, z dalšího šedý a štiplavý a z několika jiných se čmoudilo, jako by pálili staré gumáky. Člověk asi zkrátka topí  vším, jen aby ušetřil.

V tu ránu se v naší dědině začne držet hustý dým- není to už ani mlha, ani opar- kdy si člověk nemusí chodit ven ani zapálit. Smrad je neúnosný, ještě když se to smísí s výpary z místních továren, je o zábavu postaráno.

Včera jsem neviděla ani na barák souseda a to už je co říct. Výhled byl nulový.

A teď nastává otázka: CO S TÍM?

Ani nevím, jestli letos funguje loňská akce SMOG, kdy MHD jezdila zdarma při vyhlášení regulace. Řekla bych, že se to místnímu dopravnímu podniku celkem prodražilo. Samozřejmě nadávali Ti, kteří byli škodní a kupovali si měsíčník, v době, kdy končila lhůta dlouhodobé jízdenky, jako naschvál bylo hezky a beze smogu. V momentě, kdy si dotyční koupili měsíčník nový, smog nastoupil v plné parádě.

Toto zvýhodnění samozřejmě neplatilo v mimoměstských zónách. Tudíž mně bylo celkem jedno, jestli je vzduch viditelný nebo ne.

Zajímalo by mně, čeho tím chtěli docílit? Smog, nesmog- všichni stejně jezdili autem, topili jak o duši a ani se jim nedivím, při cenách tepla by byl člověk hloupý, aby si nezatopil.

Jsme holt tovární a průmyslové město a my, co tady už nějaký ten pátek bydlíme, jsme si už celkem zvykli. Vydržet se dá všechno, ale aby to nepřerostlo v neúnosnou míru. Řekla bych, že se Ostrava mění v celkem hezkou zónu, obzvláště v létě, ale jakmile začne podzim, je to zase ta stará známá černá Ostrava, město mezi městy, hořké moje štěstí.

Foto: Hana Mikuláčková.