Hořkosladký úsměv

Je ošklivo. Je zima a prší. Vypukla další válka. Život takový, jaký je jde dál. Dědci sní a vzpomínají, někteří o tom i píší.  

Hořkosladký úsměv

Z temného pozadí přichází rudá záře

Tělo dávno mrtvé milenky je bílé a žhavé

Po letech zase pohledět do tvé milované tváře

Vzpomínat na hrátky něžné a dravé

Dlouho ses díval do podzimního slunce

Oči ti osleply a ty ses zasnil

Marně po ní tápají tvoje ruce

Zapomněls, že je to dávno cos jí ztratil?

Proto se usmíváš, že zas ji viděl?

Někde v paměti se probudil starý chtíč

Je to dávno co tvůj anděl zemřel

Pochop to je nenávratně pryč

A přeci se usmíváš, máš krásnou vzpomínku

Byla anděl i ďábel, milenkou dravou i sladkou

Neodcházej zůstaň se mnou ve snu ještě chvilinku

Neotvírej oči, cítíš to teplo,

                                                                             otevřeš oči a uvidíš skutečnost hořkou