Pri práci som sa stretla nedávno s veľmi milou kamarátkou, ktorá má podľa mňa u seba pekne vnútri upratané a má v sebe takú ľudskú pokoru a ona povedala, vieš, to čo robíme teraz za chvíľu dorobíme a zostanú spomienky....

Vzpomínky jsou náš poklad.

Vašek

Včera byla ve vzduchu tíha. Já ji mívám vždy koncentrovanou, protože mám citlivé radary a moje dítě je má taky a navíc je v pubertě, takže jakmile zavětří v poli nízké vibrace a začne se cítit nekomfortně, okamžitě své pocity chrlí ven jako sopka horkou lávu. Jedna z jejích hlášek včera pro příklad. "Začala brečet, že asi nechce na intr, že si neumí představit, že mě uvidí jen o víkendu, když ví, že já už pak brzy umřu." Tddndn.

Báseň Husí kůži jsem měla.

Rayem Charlesem jsi chtěl odlehčit, že? Opět navazuješ na své vzpomínky a zažití lásky jako faktorem schopnosti žít

A to i nyní. Tak nějak mi k tomu pasoval.

"Smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva." Přesto jde život dál.

Vašek

I u nás nakonec vysvitlo.

U nás svítí slunce, je krásně, přesto tato nálada přetrvává i u mě. Nová válka, Patrície Janáčková zemřela, krásná, talentovaná a mladá... Anně Slováčkové se rakovina vrátila... "Nikdy se neptej komu zvoní hrana..."

a díky za Raye, Vašku!

Dík za palec a hezký zbytek neděle Horste.

Vašek

Václave, proč dědkovsky tolik hořkosladké dekadence? Stále je čas víti z mnohého kvítí nejen pohřební věnce

To bude tím počasím.

Vašek