Dědkovy Vánoce

Poslednina psaná na Vánoce. Nedopsal jsem jí včas, zasekl jsem se v nemocnici. Nevadí nechám ji na příští Vánoce. Pak jsem si řekl, seš si jima jistej?

Dědkovy Vánoce

Vyšel jsem večer ven čekat až zvoneček zazvoní

Pod nohama mi vrže sníh ztvrdlý mrazem

Šourám se opatrně, místy je náledí

Nechci uklouznout a upadnout při procházce městem

Je to malé město a sníh stále padá

Lampa, jak od Schikanedera oranžově mžourá z kandelábru

Vzpomínka na dětství se tiše vkrádá

Chodím po pavlači a čekám na padající hvězdu

Zas čekám na zvoneček za dunou hučí oceán

Za ruce děti, nad hlavou Jižní kříž

Ve vzduchu vedro tak dětem o sněhu povídám

Nic není stejné i hvězdy se zdají býti blíž

Noc i sníh pod měsícem modrou září

S vnoučaty vyhlížím padající hvězdu

Zebou nás ruce, snad zvonek brzo zazní

Pod stromeček se vrhnou každý k svému dárku

Mám štěstí zase jsou vidět hvězdy

Mám štěstí? Vracím se do prázdného domu

V dálce zvoní rolničky dětství

Mám štěstí vracím se do teplého domu

Možná se stane zázrak a někdo tam bude

Možná se stane zázrak a

pod stromkem budou i jiné dárky než ty, co jsem si dal sám