Ruské výhrůžky a vydírání mě donutily vylézt z pooperačního pelechu a napsat pár naštvaných řádek. Kdo si myslí, že jsou, že mohou ničit můj klid.
Čí realita? Tvář, nebo odporný škleb?
„Nemůže existovat mírový plán pro Ukrajinu, který by nebral v úvahu dnešní realitu, pokud jde o ruské území, tedy čtyři regiony, které se připojily k Rusku. Plány, které tyto skutečnosti nezohledňují, nemohou být mírové,“ cituje Peskova agentura Reuters.
Jaká ale je dnešní realita? Rusko dnes a denně prokazuje neschopnost podpořit svoji rétoriku vojensky. Také ovšem stupňuje svoji brutalitu. Putin rád cituje historii, ale nenapodobuje Petra Velikého, spíš se zhlédl v Tamerlánovi. Když dobudu město postavím pyramidu z lebek. I tady to pokulhává, on toho moc nedobývá.
Zbývají tedy pouze velkohubá prohlášení. Putin, Peskov i Lavrov svorně tvrdí, že nepřistoupí-li Ukrajina na mírová jednání, která budou na bázi odstoupení území, která si Rusko nárokuje, budou to řešit vojensky. To už přeci ale řeší, a to dost neúspěšně. V zoufalé snaze zachránit alespoň trochu toho strachu, který dříve vyvolávali, vyhrožují jadernými zbraněmi, porušují veškeré konvence, týrají civilní obyvatelstvo, prostě chovají se jako teroristi a zločinci, kterými jsou. Doufají, že země, které Ukrajinu podporují se unaví a začnou jí tlačit k ústupkům. To by byla veliká chyba. Jediný ústupek Rusům by znamenal další požadavky.
On totiž Putin a jeho poskoci budou muset brzy své neúspěchy vysvětlovat doma. Svět mohou oblbovat snad donekonečna, Prigožina ne. Ten ví kde mají sabiny a nebude váhat je využít. Bude se snažit zachránit Rusku tvář i za cenu odstranění Putina a potom teprve uvidíme, jak odporný je ten Ruský škleb.
Co tedy dělat, nezbývá než donutit Rusko kapitulovat. Tak jak Rusko chtělo Ukrajinu denacifikovat, je potřeba Rusko zcivilizovat. Není potřeba aby se z Ruska stala civilizovaná země, stačí ho donutit, aby to dlouhodobě předstíralo.
