Balada o místě, na které se chtěl znovu podívat.

  Poezie není jenom sluníčko, láska, vánek a něha, je to i vichr, tma, zlo i vražda. Tak i v Posledninách se musí objevit balada.

Balada o místě, na které se chtěl znovu podívat.

Míval to místo rád

Prožil tam část svého mládí

Chtěl se na něj ještě jednou podívat

Zjistit co jsou vzpomínky a co zbožná přání

Nepojede autem

Pojede vlakem jako dřív a posledních pár stanic courákem

Po trati, co budou brzo rušit

V poloprázdném vlaku někdo k němu sedl si

a hned se ptal, kam jede

Řekl mu jméno té vsi

a co ho do ní vede

Spolucestující začal vyprávět co stalo se tam nedávno

Nepoznával v nich to místo svoje

Bylo to tak rozdílné než to, co se tam kdysi událo

Příběhy byly tak jiné a přeci povědomé

Naslouchal jim na trati, co budou brzo rušit

Vystoupil na zastávce a rozhlédl se po okolí

Již se stmívalo

Tmavé mraky čerstvý vítr honí

Mezi nimi měsíční světlo probleskávalo

Na okrajích mraků svítila špinavá oranžová

Teď ho čekalo několik kilometrů pěšky

Hned za vsí okolo hřbitova

Kolovaly o něm různé povídačky

Ty staré i nové co slyšel ve vlaku na trati co budou brzo rušit

Zkusil to svižně, ale nohy již tak neslouží

Jak to bylo, za zdí mezi sebevrahy strašil řezník, který se oběsil

Snad si na to vzpomene, něž se tam doplouží

Aha, on se mu syn utopil

Trochu se tomu s kluky smáli, trochu tím strašili

Když jako mladí se z dolní hospody vraceli

Stála u šraněk přes trať, co budou brzo rušit

To nové vyprávění je hrůznější, jiné, ale jaksi známé

Už vidí v šeru hřbitovní zdi

Měsíc se schová, nebe tmavne

Uslyší lamentaci řezníka či úpění zavražděné magistry

Leží tam pohřbená poblíž svého zdrogovaného vraha

Byla to náhoda, že tu noc v lékárně kontrolovala sklad

Prý ji dlouho mučil, než mu drogu dala

Přejel ho vlak, když na útěku před policií na koleje spad

Na trati, co budou brzo rušit

Pak dál do kopce až k zatáčce v lese

Již vidí mostek přes potok

Měsíc probleskává a barví mraky zase

Tam v zimě umrzl ten opilec, upadl a uhodil se do hlavy, o volnou kládu zakop

Ta mladší je trochu děsnější, prý tam parta kluků starého turistu zabila

Chtěli prý vidět, jak člověk umírá, chtěli prý vidět lidský konec

Tak ho ta parta umlátila

Vyprávěl to v hospodě jeden z nich, měl černé svědomí stal z něj také opilec

Tak to říkal ten člověk ve vlaku na trati, co budou brzo rušit

A teď již pohoda, bude to přes vesnici, sem tam i nějaká lampa

Co tu dělá ta zeď ta tu nikdy nebyla, co to vidí za příběh, velmi divná věc

Je tam křižovatka a na ní dvě auta

Měl by dát přednost té ženě v druhém autě jede však dál jak šílenec

Žena se vyhýbá jede proti zdi vidí ty vytřeštěné oči

Tohle nemůže ubrzdit

To špatně skončí

Rychle pryč tehdy i teď, nic nevidět z místa se ztratit

Tenhle příběh neslyšel na trati, co se bude brzo rušit

Přidal do kroku a je mu náhle zima

Co říkal ten člověk ve vlaku o tom, že ten pán, co přišel v noci do penziónu

ráno bez zaplacení zmizel a jako by se po něm země slehla

Podle vzhledu šlo prý o bohatého člověka ne pobudu

Než zaklepal na dveře tak chvilku jen tak stál

Dveře otevřel zvláštní muž, jak ten z vlaku, než vstoupil tak trochu zaváhal

Pojede zítra domů vlakem po trati, co budou brzo rušit?