V jakém stádiu je jednání o Dublinu IV?Jak to, že i Švýcarsko a Norsko by muselo dodržovat

kvóty, kdyby se schválily? Na co se kvóty vztahují? Jaké stanovisko a jak pevně zastávají naši politici v Evropě ohledně povinných kvót? 

Omlouvám se těm, kteří znají současné znění Dublinské dohody, resp. vědí v základu, o čem s v ní jedná. Pro ostatní raději jednou větou: Dublinská dohoda určuje v Evropě, jakým způsobem se budou přijímat cizinci, kontrolovat a jak se smí pohybovat v rámci Schengenského prostoru. Určuje např. že se o uprchlíka stará první země, do které vstoupí. Buď mu azyl (dočasnou ochranu) udělí, nebo ho vyhostí. Neposílá ho do další evropské země bez kontroly. Tento systém je stavěný na určitý počet uprchlíků tak, aby každá země mohla kontroly a řešení jednotlivých případů zvládat. 

Situace v Řecku a Itálii byla jiná a tak se ad hoc přijaly nefunkční kvóty (pouze ministři zemí). Situace byla daná nejen velkým počtem běženců (na což Evropa nezareagovala dostatečně), ale také tím, že např. Itálie falšovala v předchozích letech počty uprchlíků, aby dostávala větší dotace. V roce 2014 a 2015, kdy přišlo skutečně tolik uprchlíků, už si nemohli vymýšlet větší čísla a tak se dostali do problémů, protože Evropa už neměla potřebu navyšovat své pracovníky (policie, úředníky) v dané oblasti. 

Právě proto, že se v Africe chystá ne několik milionů (což bylo právě to velké číslo migrantů v posledních letech), ale sto milionů lidí k odchodu (skutečný hlad a sucho, nebezpečí, touha studovat, záběry z Evropy a iluze - u každého něco jiného) do Evropy, řeší Evropa pochopitelně, co s tím. Protože potom i kdyby všichni policisté Itálie a Řecka byli nasazeni na hranice, kdybychom tam poslali i my dvojnásobek policistů, nestačilo by to. Řešení není snadné, protože bez kontroly střílet lidi ve výsostných vodách, když tam mohou být skuteční uprchlíci, to je proti všemu lidství (a snad k tomu nedojde). Pokud by byli lidé kontrolovaní na pobřeží, musel by systém vypadat jinak. Řeší se i, jak pokud možno alespoň nějaké migranty odfiltrovat přímo na moři a vrátit hned zpět (pokud mluví jazykem ze země, která není vyhlášená jako nebezpečná, což je v tuto chvíli jen Sýrie v Asii a Erytrea v Africe). Problém je totiž v tom, že řada zemí nemá status bezpečné země a tak pokud někdo požádá o azyl z politických (nikoliv válečných) důvodů, pak má být prošetřen důkladně. To ale trvá a systém se v tom začíná zadírat, tím více by se zadřel, kdyby se hnulo sto miliónů lidí. Proto se jedná o nové Dublinské dohodě, Dublinu IV, ABY TO PRÁVĚ EVROPA MĚLA ŠANCI ZVLÁDNOUT, podobně jako kdyby se pohnula větší část Ukrajiny (což také hrozí) apod. - což by pro Slováky a Čechy bylo velmi náročné. 

Dublinská dohoda IV obsahuje proto řadu zjednodušujících kroků v rámci azylového řízení, ABY SE AZYLOVÉ ŘÍZENÍ URYCHLILO (např. nemožnost, aby se odmítnutí žadatelé o azyl odvolávali apod.)  A TI, CO NEMAJÍ NÁROK NA AZYL, MOHLI BÝT CO NEJRYCHLEJI VYHOŠTĚNI. Pokud se tedy podaří dojednat sporný bod v rámci migračních povinných kvót pro státy, tak by bylo vhodné, aby Dublin IV platil co nejdříve. A samozřejmě nápad na slučování širokých rodin je také velmi problematický, protože to už mohou přijít rovnou všichni. 

Co je tedy předmětem sporu ohledně kvót? 

Omylem lidí je, že si myslí, že musíme integrovat určité procento lidí podle nějakých celoevropských pravidel. Tak tomu není. Jde čistě o to si ROZDĚLIT ŽADATELE O AZYL DO AZYLOVÝCH ŘÍZENÍ V JEDNOTLIVÝCH ZEMÍCH TAK, ABY ITÁLIE A ŘECKO (A V PŘÍPADĚ, ŽE BY SE HNULA UKRAJINA, TAK ČESKÁ REPUBLIKA A SLOVENSKO NEKOLABOVALI). TO, KOMU UDĚLÍ STÁT AZYL JE DANÉ ČÁSTEČNĚ ŽENEVSKÝMI KONVENCEMI (VÁLEČNÝ UPRCHLÍK) A ČÁSTEČNĚ STÁTNÍMI PRAVIDLY KAŽDÉHO STÁTU. 

BYLO BY TO NA JEDNU STRANU VHODNÉ, ALE MUSELO BY TO ZNAMENAT ZAVŘÍT UPRCHLÍKY DO UZAVŘENÝCH AREÁLŮ, NEBOŤ U NÁS BY VZHLEDEM K NÁROČNÉMU JAZYKU, PŘÍSNOSTI ÚŘADŮ A I NEEXISTENCI MUSLIMSKÝCH A ČERNOŠSKÝCH KOMUNIT (DO URČITÉHO ČASU) NECHTĚLI ZŮSTÁVAT a při větším počtu běženců ani nám by se nechtělo zde mít volně se pohybující nezkontrolované osoby. A ZÁROVEŇ TO NAOPAK JE VELMI NEVHODNÉ, PROTOŽE I Z AZYLOVÝCH ZAŘÍZENÍ z vnitrozemských států ODLIFROVAT POTOM NEÚSPĚŠNÉ ŽADATELE BY BYLO ZBYTEČNĚ NÁKLADNÉ A KOMPLIKOVANÉ. Proto i naši politici jsou pro to, abychom kvóty nepřijímali a spíše diskutovali o nutné celoevropské JEŠTĚ ZVÝŠENÉ POMOCI ITÁLII ATD. - DODÁNÍM JEŠTĚ VÍCE POLICISTŮ, ÚŘEDNÍKŮ A JAZYKOVÝCH SPECIALISTŮ. Zda by to stačilo při obrovské vlně, nikdo neví a proto se toho evropské státy bojí a hledají záložní plány. 

Právě o tom se jedná, neboť to je tak jasné a v tom případě je třeba hledat řešení ještě hlubším způsobem pro budoucnost Evropy. 

Jiným problémem je, jak pomoci Africe, aby z těch oblastí, kde přece jenom prší, se lidé do Evropy nehrnuli a naopak tam svoji zemi zvelebili. O tom píši v předchozím článku:

https://kulhava.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657548

Jak to, že by Dublin IV muselo dodržovat Norsko a Švýcarsko, kteří nejsou členy Evropské unie!!! a tudíž BY NÁM VYSTOUPENÍ Z EVROPSKÉ UNIE VZHLEDEM K ODMÍTNUTÍ KVÓT NEPOMOHLO? DUBLINSKÁ DOHODA TOTIŽ NEPLATÍ PRO EVROPSKOU UNII, ALE PRO VŠECHNY V EVROPĚ OBCHODUJÍCÍ STÁTY. POKUD BYCHOM Z EVROPSKÉ UNIE VYSTOUPILI, NASTALA BY POUZE TA SITUACE, ŽE BYCHOM MUSELI DUBLIN PASIVNĚ PŘIJMOUT, ALE NEMĚLI ŠANCI O NĚM JEDNAT!!!

Omlouvám se těm, kteří o jednání mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou, tj. premiéry, popř. ministry v daném rezortu jednotlivých států. 

Jednání probíhají mezi všemi členy a to buď dlouhou anebo zkrácenou cestou, kdy se zásadní jednání vedou mezi zástupci evropského parlamentu, Evropskou radou v tak zvaném Trialogu. Velmi zjednodušeně - musí dojít k základní dohodě mezi Evropskou komisí, Evropským parlamentem a Evropskou radou - tudíž přímo politiky dané země (vládou). 

V otázce Dublinu IV stála naše minulá vláda a stojí i současná vláda a současní poslanci v pevném postoji neschvalovat povinné kvóty, ale pokusit se hledat jiná řešení. Odmítáme rozšíření slučování rodin. U ostatních bodů jednáme o detailech, ale ty ostatní body, které jsou právě klíčové, umožňují výrazné zrychlení azylového řízení a tak rychlejší návratovou politiku. Proto, že se očekává další vlna z Afriky, je snahou Dublin IV přijmout, aby se nestalo, že i při vší snaze Itálie atd. se sem prostě povalí davy a bude nutné stavět hranice mezi státy a silou řešit migraci uvnitř Evropy. To by samozřejmě možné bylo, ale kromě toho, že by to bylo nepohodlné při cestování (několikahodinové fronty na hranicích) by to výrazně snížilo obchod a zisky v rámci Evropy a tak naši životní úroveň. A hranicemi by i tak nějací uprchlíci proklouzli (věřím, že ne mnoho).  

Pokud máte k Dublinu IV. nějaké konkrétní otázky, prosím, pište je do komentářů, pokusím se na ně odpovědět nebo zjistit odpovědi u politiků. 

Alena Kulhavá