Pokud my nebudeme skoro stoprocentně za vodou a roznášet plameny proměny, Apokalypsa

je téměř jasná. Proč? Jak hovoří statistiky a pohled z výšky? Kde se střetávají různé pohledy politiků a inspirátorů? Jak to vnímám? Ptám se v diskusi i vás. 

Islám ve své krystalické podobě po lásce a odpuštění křesťanství přináší téma rovnováhy a spravedlnosti. V době opuštění duchovní cesty v době osvícenství, Francouzské revoluce, v době kulminující postmoderny, doby postfaktické i místy dekonstruktivní je nasnadě tíhnutí lidského druhu k rovnováze.V rámci enviromentálních problémů, kdy ekologové mluví o "demokracii pro všechny tvory na planetě Zemi - nejen pro člověka" je jasné, že samotná myšlenka demokracie to také nevyřeší. A ani čím dál méně lidí technického světa se vztahem k přírodě. Buď dojde

a) k duchovnímu probuzení,

b) rychlé migraci lidí v Řádu (tj. ponejvíce dneska muslimů, neboť praktikujících křesťanů ubývá) mezi konzumní lidi,

c) velké krizi ekologické (kde je ale stále otazník, kdy to vyhodnotíme jako krizi)

d) zcela novému řešení s využitím moderních technologií, ale i  nečekané proměně lidstva dnes nepředpověditelné. 

Tak jak tak se ale potýkáme se zásadními problémy:

1) 95% zemědělců na světě pracuje ručně či s pomocí zvířat a nástrojů. Pouze 5% s mechanizací a to i tak jsou dotováni. To vytváří obrovskou nerovnováhu v globálním obchodě. 

2) Na druhé straně nejen v Čechách si lidé ještě stále neuvědomují téma toho, že co koupí zde (kromě zahraničních komodit jako je třeba bavlna, čaj, káva, čokoláda apod.) zůstane prostě jako zisk v Čechách.

3) Největším problémem je rostoucí počet obyvatel a tak zvyšující se nároky na úživnost planety Země. Prostor by ještě nějaký byl, ale řada zemí Asie i Afriky zápasí s nedostatkem vody. Někde to mohou zachránit monzunové nádrže, které chybí a někde těžko říci. Víme to, ale stále pomoc těmto státům není dostatečná. 

4) Ledovce Himálájů tají a podle prognóz z roku 2010 veškerá voda odteče do roku 2035. I pokud by prognózy byly příliš pesimistické, jak můžeme tento jev preventovat ? Ať už na něm má největší podíl člověk v rámci

a) průmyslu: auta a hlavně tepelné elektrárny: Největším znečišťovatelem byla Čína, když se začala hodně dusit, pomalu přechází na ekologičtější způsoby výroby elektrické energie (ne všude)

b) zemědělství, které v produkci methanu (jelikož čím dál více lidí chce jíst maso krav a někteří se i tak přejídají, že jsou nemocní civilizačními onemocněními) převyšuje v efektu zvyšování skleníkového efektu průmysl,

c) samotná příroda. 

Faktem zůstává, že ledovce tají a že je potencionálně ohroženo 2,5 miliardy lidí, tj. třetina lidstva!

5)Těžko se můžeme zlobit, že když jsme prodali Indonézanům, afričanům i jihoameričanům  atd. ploché televize či mobilní telefony a vidí konzumní pohodlný na vjemy bohatý život západu, že po něm také touží a tak se snaží mít maximální zisk v rámci prodeje palmového oleje. Že jenom ti místní businessmani a ti chudí zemědělci jsou stejně ožebračeni (ale také touží nebo naopak vidí zkázu krajiny)? Těžko se říká "my jsme si výdělky zajistili a vy hlídejte plíce a rerervoár vody (funkce místního klimatu) planety Země. Každý chce bohatnout a zatím se nedaří vynalézt globálnější systém obchodu tak, abychom to stihli, než přijde katastrofa (Fair-trade atd funguje, ale rozvíjí se pomalu). 

6) I při této situaci někteří politici volají po tom, aby Evropani, kteří spotřebovávají maximum zisku světa (stejně jako Američani) měli ještě více potomků....řeší pochopitelně důchody a kulturu, ale z druhé strany nás dohání příroda, která volá "zmenšete množení všude, vybalancujte globální obchod a zachovejte pralesy i se zvířaty, kde jen můžete". 

7) Islám sice ve své krystalické podobě vede k Řádu, rovnováze a spravedlnosti, vnímání jevů a principů, ale mezi muslimy opět najdeme spektrum lidí: Od těch nejduchovnějších, kteří to takto žijí přes ty, kteří žijí jen pár nejzákladnějších pravidel po ty, kteří snadno vyměňují náboženství za bohatství a své víry se v konzumu zříkají (a to jak v Evropě, tak dočasně i v určitých situacích ve svých zemích, někde je sekulární posun znát i v jejich zemích a extrémismus je jen protireakcí).

8)Křesťanství si prošlo ohněm nesvárů, Islám o 500 let mladší si jím prochází stále a je otázka, zda stihne dojít míru ve výkladech Boží moudrosti dříve, než naše planeta zkolabuje. 

9) Kromě klimatických změn jsou velkým ničitelem přírody odpady. Stihneme naučit východ a jih v rámci jejich růstu životní úrovně (když je menší, nikdo na to nemá ani pomyšlení z místních)  ekologickému zacházení s odpady?  

Moje maminka nemá vůbec ve zvyku telefonovat a inspirovat mě k tomu, abych se nějakému pořadu věnovala s dětmi. Minulý týden to ale udělala a zcela jsem jí rozuměla. Když jsem se podívala na zásadní dvojdílný dokument, připravila jsem k němu pracovní listy pro děti a i další návaznou činnost. Děti jsou filmem docela zasaženi (do jisté míry je zasáhlo i sucho u nás a vyhlídky hydromereorologů v rámci globálního oteplování, když jsme to před Vánoci hodně řešili) a jsem zvědavá, co dalšího z toho vyplyne. Samotnou mě film zasáhl nejen krásou, ale právě i bolestí nad mizející krajinou (kromě velkých nebezpečí pro člověka). Ve své vizi na rok 2019 mám více výletů po Čechách. Do Afriky, Jižní Ameriky a i jihovýchodní Asie jsem měla v plánu vyrazit až budu mít více financí a až více projdu celé Čechy. Jenže když vidím, jak krajina slonů a krajina orangutanů mizí, sevřelo se mi smutkem srdce a uvažuji do svým plánů fakultativně přidat i tuto možnost - podívat se tam v nejbližších letech (alespoň někam). Vyvstává ale otázka, zda právě touto cestou - kdyby to udělali i všichni chudí lidé - že by se třeba jen zajeli podívat do kulturní Evropy) - bych nezpůsobila poměrně jak svojí cestou, tak náklady na ni právě precedens ještě rychleji přicházející katastrofy. Zda mi prostě nemá stačit zajít si do lesů českých (a je otazník kolik zbude z těch moravských) a rozloučit se s představou potkat úžasné slony a vnitřně prožít zázraky ekosystému pralesa. 

VŘELE DOPORUČUJI SE PODÍVAT NA FILM DOMOV, MŮŽE VÁM ZCELA ZÁSADNĚ ZMĚNIT ŽIVOT: 

http://www.akademiesobestacnosti.cz/video/domov

Klimatickou změnu řeším již několik letech, od září více ve spolupráci i s odborníky. Ale tentokráte se objevila zásadní rovina: I KDYŽ BUDEME CO NEJVÍCE TŘÍDIT ODPAD, POUŽÍVAT CO NEJMÉNĚ OBALŮ, JÍST VYVÁŽENĚ, NEPLÝTVAT, MAXIMUM ENERGIE VYRÁBĚT UDRŽITELNÝM ZPŮSOBEM (tj. zrušíme ekonomiku založenou na růstu růstu), CO NEJVÍCE REKULTIVOVAT KRAJINU, VE CHVÍLI, KDY BY TAKTO CHTĚLI ŽÍT VŠICHNI LIDI SVĚTA (A TÍM SPÍŠE KDYBY SE TOMU V PRAXI ZAČALI I PŘES LIMITY SVÝCH POVAH ZAČALI PŘIBLIŽOVAT), MÁME ŠANCI NA PŘEŽITÍ? JAK Z DŮVODU ZPOŽDĚNÍ ZEMÍ "ZA NÁMI", TAK V OTÁZCE, ZDA JE TO I TAK ÚNOSNÉ PRO ZEMI? 

Kladu v tomto článku k diskusi několik zásadních otázek:

1) Ne jaké pocity, ale jaké konkrétní informace s odkazy máte na současnou rychlost a prognózu tání horských ledovců Himálájů? 

2) Jaké konkrétní čísla poměru znečišťování ovzduší tepelnými elektrárnami (a z toho aktuálně Čína) /zemědělstvím/ geologickými procesy/ úniky methanu již existující klimatické změny v oblasti Sibiře/ další přírodními procesy (sopky, bažiny, změny klimatu) máte v rámci rychlosti klimatické změny?

3) Když se k problému svého (i třeba ne přehnaně konzumního) pohodlného života versus již teď informovaného světa chudého světa podíváte prismatem nikoliv "jak to udělat, aby se vám chtělo sofistikovaněji pracovat a rozvíjet se do naší bohatosti" ani prismatem "tak my vám i pomůžeme s rozvojem", ale prismatem "co bude v rámci struktury krajiny, když budou všichni lidé se snažit jakkoliv dosáhnout naší úrovně?"  

4) Může být, že si s problémem poradíme časem technicky (solární energie, cyrkulární ekonomika) i v otázce zdravého životního stylu (snížení konzumace masa, snížení přejídání se). Ale máte pocit, že to zejména v otázce zemědělství máme možnost zvládnout, pokud by celý chudý svět se měl co se týká potravin tak dobře, jak by bylo rovnovážné? Tj. měl dostatek živin, po čemž zcela přirozeně touží? 

5) Jaké praktické kroky podnikáte v dané oblasti vy? 

6) Jak byste v těchto otázkách s tímto kontextem vzdělávali vy děti ve škole? 

Alena Kulhavá