O dobré míře, aneb bylo nebylo

Tento krátký traktát pojednává krátce o slovesu být a smyslu života. A nejkratčeji o Bohu.

O historii slovesa být

Mírou všech věcí je člověk, jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou. (Prótagorás, zlomek B 1)

Když jsou, tak nemá smysl měřit je tím, že jsou. Když jsou, nebo nejsou, tak nemá smysl měřit je, jestli jsou, nebo nejsou. Když nejsou, tak nemá smysl měřit je tím, že nejsou.

Prótagorás asi věřil, že být je bez vztahu k člověku, ovšem člověk se k tomu reálnému být může vztáhnout svým měřením věcí.

Ego cogito, ergo sum (René Descartes, Principy, I. odst. 7. Srv. též Meditace II. 9. a Rozprava IV.)

Já vím, proto jsem, ví Descartes. Já ví, proto je. Vědět předchází být.

Jenže já nevím, jak se odehrála historie. Tuším, že člověk dříve vyrobil míru vědět - a změřil jí vědět - dělo se proto "Vědět vědět." To se v gramatice jeví co "Já vědět." A později člověk vyrobil míru být - dělo se "Já vědět být."

Já se děje tím, že ví. Jindy se děje tím, že rozhoduje, nebo fantazíruje. Dějící se vědět chytá nedějící se vědět - proto vědět je tajemství. Vědět se dá jen o jiném vědět, které se proto neděje spolu.)

O brontosaurech

Když člověk ještě neměří brontosaura mírou být, tak brontosaurus je, nebo není? Brontosaurus ani je, ani není, protože člověk se k němu mírou být nevztahuje. Nikdo nemohl říct větu

Brontosauři jsou.

Když člověk později vyrobil míru být, tak mohl říkat

Před šedesáti milióny let byli na Zemi brontosauři.

Tím ale nijak nezměnil minulost, ve které brontosauři ani byli, ani nebyli. Člověk může mýtizovat, fantazírovat -

Před šedesáti milióny let na Zemi - hle, brontosauři jsou.

I bez poznání člověkem by brontosauři byli.

Bez poznání brontosaurů nebo bez stvoření míry být, to je jedno. Ta věta ničí sama sebe, rozvrací se. To bez poznání člověkem - brontosaurů a být - znemožňuje říct "Brontosauři by byli." Věta je přesto řečená - co žert, schválnost v modu mýtickém, fiktivním.

O mírách

Mírou člověk měří něco jiného. Medvěd a kráva nejsou míry. Nemohu měřit krávu medvědem ani medvěda krávou.

Míry jsou vědět, prostor, čas, stejné a jiné, stálost a změna, hodnota, smysl, být, žít, počítat, … Míry vyrábí člověk. Dějí se v jeho soukromí. Člověk mírami ukazuje ze svého soukromí věci tam venku. Pouhým měřením ale tam venku nemůže nic změnit.

Člověk je mírou všech věcí, že jsou, nebo nejsou.

Měřit je druh vědět. Člověk nemůže věděním dát vlastnost být ničemu tam venku.

Bůh je tam venku, trůní v nebi.

Já to nevím, a proto chci hodnotit jen větu rozvitější -

Já, canterburský arcibiskup Anselm, vím, že Bůh je tam venku v nebi.

Výrobou míry a měřením něčeho tou mírou člověk mění své soukromí - zvětšuje své poznání, přidává poznatek.

Některé míry neměří tam venku nic, selhávají: osud, někdy smysl, věčnost, …

O smyslu života

Míry smysl, hodnota, spravedlnost, dobré a zlé, … měří jen výrobky člověka.

Smysl života je lidský výrobek, děj rozhodnout se.

Beer is the answer... but I don’t remember the question -

Smysl mého života je nesmysl.

Člověk může poznat smysl života jen druhého člověka, nikoliv svého. Co malé dítě jsem četl v Čítance

Starý Bárta padl s lopatou na náspu mrtev. Krásná dělnická smrt!

Od té doby mi to vrtá hlavou. Také jsem tenkrát slyšel v rádiu rozprávět nadutého národního umělce

Smysl mého života je nenechat po sobě na světě jen vypitý měch a vyjedenou mísu.

Člověk může rozhodovat a hloubat o smyslu bytí jen toho, co sám může uvést v bytí: nevědoucího dítěte, autobusu, biologické zbraně, opery, …

Religiózní koutek

Někteří lidé věří, že Bůh vševědoucí a všemohoucí stvořil také všechny míry.

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země pak byla nesličná a pustá, a tma byla nad propastí, …

Aby Země byla pustá, musela také být.

Koho Pán Bůh miluje, toho křížkem navštěvuje.

Přísloví zobrazuje potíže kněží s vysvětlením smyslu čehokoliv, jak ho vyrábí dobrý Pán Bůh.

Smysl mého života je být spasen Bohem skrz mé dobré skutky a žít věčně v nebi.