O vábivé Veronice

Krátce o krásách civilizace a divošství. Proroctví neučeného starce. O lákavých kráskách. O divé zvěři. Text obsahuje jen otlemené ideje.

Co to je za pospolitost, ve které politik, aby se dostal k moci, rozdává po ulicích koblihy, buřty, guláš, balónky? To jsme skoro všichni blbí? Asi jo.

Veronika Žilková sype písek do soukolí pokojné arabizace Evropy. Říká, že pravidla pospolitosti nejsou nativně přírodní — člověk se je musí učit jako abecedu, jako počítání, jako geometrii.

Pravidla pospolitosti jsou lidská — ač organizují přírodní vztahy moci. Ustavení lidské pospolitosti není věc přírody.

Lidská mocenská hierarchie je jen okrajově přírodní — dokonce jsou teď mocní politici většinou hlupáci — Sláva Sobotkojc, Miloš Zemanojc. Andrej Babiš je jen obchodní predátor …

Nemluvě o klauniádě vyhrabávání příštího US prezidenta z hromady popele a hnoje.

Doufám, že Zemanovy šaškárny mu nikdo nepřičítá. Že ho všichni berou jako nadrátovaného nepříčetného dráteníka, který sebou pajtluje u nálevního pultu a hlomozí. Takových zeměpánů k ničemu už na světě bylo.

Lidí je tolik, že nemohou žít ve stavu trvalé války — musejí v klidu snést blízkost souseda a nechat na pokoji jeho majetek, jeho lidskou skupinu — To jim není vrozené.

Výbuch rasového, sexuálního, majetkového násilí je jen ústup, regres od naučeného lidství — je čistě přírodní.

Bohatství člověka neroste tím, že člověk levněji, jednodušeji vyrobí a prodá víc a lepších užitečných věcí, ale tím, že hyperboháč šoupe neexistujícími penězi, číslíčky z účtu na účet v bankách sem a tam, a tím je účetními kouzly, hrami množí.

I hlupák vidí, že taková hra musí po čase skončit v slzách a bědách, zhroucením konstrukce.

Vztah majetku je lidský výmysl — dítě se mu musí učit. Malé dítě „bere“ hračku druhému dítěti, protože neprožívá vztah vlastnit, brát. Tomu ho člověk musí naučit.

Tak divoký Arab hrábne po bílé blondýně, aby si ji přivlastnil — přitom vztah vlastnit neprožívá tak, jak usraný běloušek, Evropánek. Nepodrobí ho filosofické kritice.

Co s tím? Je to in facto válka dvou pospolitostí. Která vyhraje? To nikdo neví.

Je na tom skrývání se Arabek něco? Proč se oblékat do práce, na nákupy tak, aby to muže sexuálně dráždilo? Když si stejně nemohou odlevit.

Ženy ze sebe dělají sexuální objekt — je jim to přírodou vrozené? Lákat samce ke spojení.

A pak se urazit, když samec naletí. To nemůže pramenit v přírodě.

Lidství je lidský výmysl — člověk od něj může ve strachu, ve vzteku, v touze, v nutkání, v krajní bídě, … odstoupit.

Válečníci jsou parciální nelidská zvěř. Lidsky řečeno, jak se člověk může radovat z toho, že okradl nebo zabil druhého? To je regres ke zvířeti — ale nativně i člověk je zvíře.

Regres je stále na vále. Já prorokuju válku — Dav Arabášů prostě vtrhne do obchodu a vezmou si, co chtějí. Dav evropských buranů vezme baseballové pálky a dá se do davu Arabášů. USáčtí drbani to pokropí automatickými zbraněmi.

A ve vyšších patrech pospolitostí v Sýrii se do sebe pustí USáci s Rusáky a Arabáši (Syřané) si přiloží do kotle polínko, neb jsou tam doma.

Rasy existují co přírodní diference — ač někteří sluníčkáři, bloudi, bludaři to popírají. Ale rasu pozná i malé dítě, které dosud není civilizované.

Mně se moc líbí tento obrázek — blažení, pod plnými plachtami naděje si to vykračují do ráje. Co z toho pro koho vzejde? Nářek a skřípění zubů, nebo sluníčkový blahobyt?