Musíme si pomáhat.....
Vyprávěla jsem o reportáži manželovi a ten reagoval otázkou: „A stalo se to v Praze?“ Myslel tím, že jestli se to událo v té obrovské anonymní Praze, tak ho to nepřekvapuje. Ale to je přece šílený, tohle by se přece nemělo dít nikde a nikdy.
Vzpomněla jsem si na pár událostí ze své minulosti. Třeba když jsem (naprosto střízlivá) jela autobusem ze školy a díky nízkému tlaku omdlela. Jakoby z dálky jsem slyšela „Nechte jí být, to je nějaká feťačka, podívejte na ty naušnice v obličeji.“ A oni mě fakt nechali být. Až jedna stará paní se vykašlala na mé piercingy a pomohla mi vstát. Dokonce se mnou vystoupila z autobusu a počakala až se dám do kupy.
Pak jsem si také vzpomněla na situaci, jak jsem se večer vracela z hospůdky a na chodníku přede mnou upadl pán. Já k němu v mžiku doběhla a snažila se mu pomoci, on mě během vteřiny poslal do p..... a pak mě stačil pozvracet. A já si říkala: "Pro dobrotu na žebrotu."
Taky nedokážu zapomenout na to, jak jsem v devátém měsíci cestovala metrem a nikdo mě nepustil sednout , až se nakonec zvednul jeden pán, protože mu moje břicho bránilo ve čtení novin. Ale hned příště mě zase chtěli pustit tři lidi najednou a jedna paní mi ještě pomáhala při vystupování a neustále se usmívala na moje bříško.
Anebo hned včera, jela jsem s dcerou k doktorce a parkoviště před budovou bylo téměř neprohrnuté a mě se podařilo s autem zapadnout. Nemohla jsem vyjet a vážně jsem propadala panice, obzvlášť když mě několik řidičů pobaveně pozorovalo z aut – to mi opravdu nepřidalo. A pak se tam najednou zjevil pán v zeleném kabátu, jako kouzelný dědeček z pohádky, pomohl mi auto odhrabat, nesmál se mým řidičským schopnostem (spíš neschopnostem) a poradil mi. Hravě jsem vyjela na silnici a ve zpětném zrcátku jen viděla, jak mi mává na rozloučenou.
Já vím, že v dnešní době musí spoléhat člověk hlavně sám na sebe a bez ostrých loktů si člověk asi neporadí. Možná jsem se narodila do špatné doby, nebo jsem jen hrozně naivní, když čekám, že bychom se měli chovat jinak. Nevím, ale člověk by měl začít sám u sebe a tak slavnostě slibuju, ža až zase přede mnou na chodníku někdo spadne, tak ho znovu půjdu zvednout......ať mě klidně pošle ke všem čertům a pozvrací od hlavy až k patě....
Kateřina Kudrmanová
Což takhle zajít do posilovny?
Nikdy jsem nebyla vyznavač posiloven. Do fitka jsem chodila buď na jógu, nebo si zaběhat na pás (a spíše sporadicky). O milovnících posilky jsem měla dost zkreslené představy ovlivněné obecnými předsudky. (Jako, že jsou tam jen svalnatí vygumovanci, co hekají, prohlíží si své vyboulené svaly v zrcadle a cpou se anaboliky.) Zrovna jsem žila své bohémské období a lidi, co chodili pravidelně cvičit a nedej bože se zabývali zdravou stravou, mi připadali jako mimozemšťané. Popravdě na svých tazích přes vinárny a hospody jsem moc takových nepotkala (nebo jsem je neviděla skrz cigaretový dým).
Kateřina Kudrmanová
Olympijské dítě
Zimní olympiáda...čtyři roky utekly jako nic. Čtyři „dlouhá léta“ jsou za námi a já si to pamatuju jako včera. Doktor se mě ptal, po jaké době mám kontrakce. Věděla jsem to přesně: „No, kontrakce trvá stejně dlouho jako vystoupení snowboardistky na U-rampě a pak je mi je dobře do chvíle než nastoupí další závodnice.“ Doktora to celkem pobavilo a došel k závěru, že naše malá sportovkyně vyskočí na svět cobydup.
Kateřina Kudrmanová
Jillian Michaels je zpátky…a stojí to za to!
Právě jsem dočetla její novou knihu: „Vyhrajte boj o štíhlé tělo.“ (http://www.anag.cz/vyhrajte-boj-o-stihle-telo-ma-osobni-tajemstvi-jednoducheho-rychleho-a-trvaleho-zhubnuti/d-94261/?utm_source=kudrmanova&utm_medium=recenze&utm_campaign=slim+for+life)
Kateřina Kudrmanová
Žiju…běhám…
Tak jsem se do toho běhání pořádně opřela. V červenci jsem poprvé uběhla trasu delší než deset kilometrů. Pokořila jsem tu magickou hranici, ke které jsem od loňského léta vzhlížela a neodvážila se jí překonat – jen jsem jí jemně oťukávala svým maximem 8 km.
Kateřina Kudrmanová
Povinnost mě žádá....využít svého voličského práva!
Prapodivná, zvláštní zima. Den je pustý, pochmurný. A já si tu hlavu lámu, koho hodím do urny.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 36
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1900x