Miluju srazy... obzvláště s krávami

„Teplouš ani úchylák nejsem, jen nemám ženskou... momentálně.“ chvástá se sympaťák Matteo. Momentálně čili posledních dvacet let. Co je předností každého starého mládence? Je přece jediným chlapem na světě, který nikdy nezalhal své ženě...

Plonkoví italští kluci v letech se rádi sdružují v partičky, které jim plně nahrazují rodinu. Nejsou teplí ani úchylní. Jenom líní měnit zaběhnuté. Netrápí je to. Hlavní starostí je vymýšlet zábavu pro sebe a srazy pro celou partu.  Ta se občas obměňuje, jeden kámoš umře, jiného příbuzní ožení. Místo něj přijde další. Čas od času udělají nezapomenutelnou akci, a další týdny mají téma k hovoru. S oblibou jezdívají do horských kamenných tratorií popíjet těžké černé víno a k tomu s gustem požírat rožněné malinké ptáčky. I s kostmi.

Labuží si, labuží, jsou spokojeni.  Hory s ptáky, kola, lyže, bary  a neustálé srazy s přáteli. Kolotoč krásně nekončících akcí. Kolotoč mých nekončících rodinných akcí je kapánek jiný. Čas na zábavu mi tak nějak nezbývá a osekávám, co se dá. Až jednou manžel poznamenal, ať mu teda radši koupím nafukovací pannu. S ohledem na stav rodinného rozpočtu jsem mu nabídla nafukovacího psa.

Staří mládenci nemají ženské a milují srazy. Taky nemám ženskou a taky miluju srazy. Když nějaký prošvihnu, mrzí mě to víc,  než když staří mládenci přijdou o své ptáčky. Rožněné. Jsem v časové tísni a nemůžu přijet na sraz všech tří tříd ze základky. Trpím, jako správná milovnice (srazů). Mám nápad. Pošlu všem fotozdravici z hor. Za chvíli stejně vyrážíme na krátký horský výlet. Rychle píšu na papírky 9.A, 9.B, 9.C. Ty pak naaranžuju s alpskou protěží. Žádná  fotokompozice, jen moje něžná kravina...

Frčíme na blízkou horu Novegno. Pokaždé tam zírám. Zírám jako horňák na svou vyvinutou milou. Takové krásné nadoblačno, kde cítíte všechno až na dřeň. Můj plán se, bohužel, hatí. Ani nestačím položit popsané lístky do bělostné záplavy protěže. Obkličují nás rychlá stáda krav. Odejít je nemožné. Podívejte, jak to dopadlo:

Kdepak něžný pozdrav s papírky a protěží. Něžnosti se musím vzdát. Kraví holky jsou rychlejší, vlezou do každého záběru. Jsou ale velmi přítulné. Cítím se skoro jako jedna z nich.

Náš horský sraz krav se vydařil. Možná proto, že tam nebyl ani jeden vůl. Ti se asi schází jinde...

Autor: Marta Kučíková | čtvrtek 18.11.2010 14:53 | karma článku: 36,86 | přečteno: 7946x
  • Další články autora

Marta Kučíková

Hudrám, hudráš, hudráme

3.8.2021 v 8:43 | Karma: 38,96

Marta Kučíková

My, nedokonalé

15.5.2021 v 9:17 | Karma: 43,85

Marta Kučíková

... je mi ho tak líto!

27.4.2021 v 12:30 | Karma: 42,89

Marta Kučíková

Sníst to, na co čůrá pes

29.3.2021 v 15:19 | Karma: 37,81

Marta Kučíková

Zlodějiii!

23.3.2021 v 18:42 | Karma: 37,81