A už je to tady zase! Kamkoliv se na netu podívám, začíná na mě křičet vánoní reklama. V metru visí poutače různých internetových obchodů s nabídkou zaručeně nejlepších a nejlevnějších dárků, které prostě musíte mít za každou cenu...vlastně pardón, samozřejmě za tu nejvýhodnější cenu.
Je pravda, že je to maličko lepší než to bylo ještě před dvěma roky. Pamatuji se, že jsem se začátkem září chystala na dovolenou k moři, ale než jsem nastoupila do letadla, musela jsem spolu se svými kolegy vystavit v práci celý sortiment vánoc...vánoční stromečky, ozdoby a spoustu hraček. Bylo to absurdní a když mě pak slaná mořská voda štípala pokaždé, když se dostala do poškrábaných rukou, které jsem měla od vánočních stromečků, připadalo mi to celé jaksi na hlavu postavené. Stejně zvláštní pocit jsem měla, když jsem vyrazila před onou dovolenou na poslední nákupy do Kauflandu a tam se v regálech roztápěli čokoládoví sněhuláci, protože na ně svítilo teplé sluníčko babího léta. Vánoce jsou čím dál dřív. Myslím tím v obchodech. Naštěstí v kalendáři zůstávají stále až 24.12. Jenom ta komerce, která je provází čtyři měsíce předem, tak ta mě dost ničí. Vánoce miluju a jsou to podle mě nejkránější svátky v roce. Jezdím obvykle k rodičům a těším se, když přijedu 23.12. k mamince domů a voní to tam vanilkou, skořicí a z trouby se vytahuje voňavá domácí vánočka. Na Štědrý den ráno tatínek donese do obývacího pokoje vánoční stromek a spolu s dětmi jej ozdobíme.Koukáme se na notoricky známé, ale přesto nádherné české pohádky....takhle mi připadají vánoce v pořádku. Je to tak, jak to má být. Venku, když počasí přeje, padá sníh a za oknem vůně jehličí, domácí pohoda a klid. Ale ve městě máme vánoce už mnohem dřív. A je to děs! Od září narážím všude na vánoční dekorace. Celé město je plné vánoční reklamy a televize nás masíruje zaručenými dárky, které pod stromečkem letos prostě nesmí chybět. Vzhledem k tomu, že pracuji v obchodě, tenhle útok na naše peněženky chápu. Kdo prodá na vánoce, prodá nejvíc. Jsou to žně pro obchodníky a jedna z největších šancí, jak si zvýšit roční tržby. Ale radost z toho nemám. Shon začne už v září a pomalu, ale jistě se stupňuje a s tím se stupňuje i nervozita nakupujících. S přibývajícím počtem lidí v obchodem, roste i nervózní nálada a v prosinci to bývá občas vyhrocené tak, že toužím žít někde v pralese. Nechápu, proč jsme z vánoc udělali komerční záležitost. Nechápu, proč se vánoce změnily ve svátky obžerství a luxusních dárků. A štve mě, že to začíná už někdy v září. A když se k tomu všemu v říjnu nebo nejpozději v listopadu přidají ještě vánoční koledy.... Když v práci a ve městě vypuknou vánoce, těším se na ty pravé Vánoce u rodičů a s dětmi. A závidím babičce, která vykládala o tom, že vánoce začínaly až s adventem - čtyři týdny před samotným Štědrým večerem. To se na návsi rozsvítil vánoční stromeček a lidé se začali připravovat na vánoce. Chtěla bych to vrátit...
