Miliardář Richard Branson, majitel firem Virgin Group, dal svým kolegům úžasný dar....lidé pracující v jeho hlavní kanceláři si mohou vybrat dovolenou bez omezení. Tedy kdy chtějí a kolik chtějí. Má to ovšem podmínky...jejich dovolená nesmí ohrozit chod týmu a rozjeté projekty.
Tohle jsem si přečetla a vzdychla...to je ale skvělý zaměstnavatel. A pak jsem se nad tím trošku zamyslela....
Představa je to fakt úžasná. Nechce se vám do práce, jste unaveni...vezmete si dovolenou. Venku je krásně, chcete k moři...vezmete si dovolenou. Sedla na vás podzimní chřipka...vezmete si dovolenou. Ale ono to tak jednoduché nebude. Myslím si, že si lidé s touto novinkou nebudou vědět rady. Najdou se tací, kteří si budou brát dovolenou neomezeně, neplánovaně a nezodpovědně a buď to ostatní odmakají za ně anebo bude průšvih a oni skončí. To je ta nejmenší komplikace zavedeného systému. Další borci se budou cítit nepostradatelní a ti si nevyberou dovolenou nikdy. Když si ji mohou vzít kdykoliv, znamená to taky, že si ji nemusí vzít nikdy. Sláva workoholikům...jenže unavený zaměstnanec nerovná se dobrý zaměstnanec. Každý potřebuje odpočinek a relax. A opačný případ. Někdo si vezme dovolenou. Má vše skvěle naplánované, jeho tým plní všechny termíny a celý projekt frčí přesně podle předpokladů. Náš borec si vezme dovolenou a odletí na druhý konec zeměkoule např. do Austrálie. A sotva vypadne z práce, nastanou potíže. Dodavatelská firma nedodrží termíny, onemocní jeho zástupce a plány a termíny hoří a hroutí se. Co se stane v takovém případě? Nějaká dobrá duše našemu dovolenkáři napíše, že vše je na hov....a on? Přeruší dovolenou a vrátí se zpět? Dovolená je přece podmíněna skvělým fungováním jeho projektů i během jeho dovolené. Takže když projekt nefunguje, nemá na dovolenou nárok a může mu hrozit i exemplární trest v podobě odchodu z firmy. Vážený pane Branson...vaše neomezená dovolená na mě působí dojmem daru z pekla. Pokud bych byla váš zodpovědný zaměstnanec, vybírala bych si volno po pár dnech...na lékaře, na vyřízení nutných záležitostí, na rodinné akce apod. Ale dlouhá dovolená třeba na tři týdny, abych si opravdu odpočinula? Ano, vzala bych si ji, ale odpočinek by to nikdy nebyl. Stále ve střehu, jestli všechno funguje tak, jak má a stále přiravena hasit průšvihy, protože přece kvůli pár týdnů volna nepřijdu o práci. A tak jsem ráda, že mám pevně stanovená pravidla pro výběr dovolené. Už tak nám zaměstnavatel přidal pět dní dovolené a je to peklo! Všichni chceme dovču samozřejmě v létě. V lednu a únoru o ni nikdo moc nestojí. Takže věčné dohady, kdy si kdo bude dovolovat a když si vezmou dovolenou dva najednou, ostatní to za ně musí odmakat navíc. A pak se to otočí. Já mám prostě dojem, že si každou dovolenou zase hezky pěkně odmakám až se vrátím do práce. Takže neomezenou dovolenou nechci. Nechte mi mých 25 dní dovolené a dejte mi pevná pravidla, jak ji vybrat a já budu naprosto spokojený zaměstnanec:)
