K dvacetinám jsem dostala nejlepší dárek svého života...protože jsem si ho vybrala sama.
Byli jsme s přítelem pár měsíců před mými narozeninami na večeři v mexické restauraci. Restaurace byla fakt luxusní a mě se hlavně líbily dekorace.....sice umělé, ale nádherné kaktusy. Koukala jsem na ně a jen tak mimochodem pronesla: "Přesně takový bych chtěla." Nic víc, nic míň a přítel to nijak nekomentoval. Možná to ani nevnímal.
Dali jsme si báječnou večeři a vůbec byl ten večer takový moc hezký. Pohoda a klid.... Dalších pár týdnů měl přítel málo času. Pořád něco vyřizoval, někam jezdil a viděli jsme se opravdu málo. V jedenáct hodin a 56 minut, v noci před mými narozeninami, zazvonil u dveří mojí pronajaté garsonky. "Vezmi si kabát, boty a pojď ven" hlásil, sotva jsem otevřela dveře. Stál u dveří se svým nejlepším kamarádem a evidentně hodně pospíchal. Vzala jsem si na sebe kabát a on mi vzal z rukou klíč a vystrčil mě před vchodové dveře. "Běž támhle za roh a počkej až si pro tebe přijdu. Ale sem ke dveřím se nesmíš ani podívat" stačil ještě dodat a utíkal i s kámošem pryč. Vůbec nic jsme nechápala, ale poslechla jsem ho. Byla jsem ukrutně zvědavá, ale opravdu jsem zašla za roh a čekala. Byla jsem tam asi deset minut a přítel přiběhl za mnou. Vrátil mi klíče, vlepil mi pusu: "Můžeš zpátky domů a uvidíme se zítra" a byl pryč. Zamyšleně jsem se šourala domů a přemýšlela, co to jako mělo znamenat. Vůbec jsem to nechápala. Sotva jsem vešla do bytu, nemohla jsem přehlédnout ten nádherný, velký, umělý kaktus, který se ubytoval v mé předsíni a na něm papír s nápisem: VŠE NEJ, PRINCEZNO! Druhý den jsme slavili společně moje narozky a já si konečně vyslechla celou story s "mým" kaktusem. Přítel mi líčil, jak prohledal snad celou internetovou síť než narazil na prodejce dekorací, který nabízel i kaktusy. Jak těžké bylo domluvit se s ním na prodeji jednoho kousku soukromé osobě a ještě těžší zajistit si dovoz vybraného vzorku z Českých Budějovic do Prahy...o stěhování kaktusu do mé garsonky už nemluvím vůbec - kaktus má totiž betonový květináč a je skládací. No prostě, pro mě bylo sehnání mého narozeninoého dárku neskutečným dobrodružstvím a i když je ten kaktus už pěkně starý a vybledlý od sluníčka...pořád je to ta nejkrásnější věc v mém bytě:)Vybrala jsem si ho totiž já sama a přítel byl v tu chvíli jedno velké ucho a vnímal, co chci....
