Odjakživa jsem velký čtenář. A s přicházejícím podzimem se moje vášeň stupňuje. Co taky dělat v bytě, když jít ven se moc nedá, protože prší a je vlezle nepříjemno. V roce 1989 jsem prožívala podzim trošku jinak. Bylo mi 14 a bydlela jsem na severu Moravy. Pamatuji se, že mrzlo a sněžilo a já běžela každý den ze školy, abych si rychle zapnula TV a mohla sledovat, co se to děje na Národní. Co se děje v té velké Praze....a ukrutně jsem litovala, že nemůžu být tam, kde se zvoní klíčema a spolu s Martou Kubišovou zpívat její Modlitbu pro Martu.
Teď už je to jinak. Žiju v Praze, venku nemrzne a nesněží, ale naopak je podzim velmi teplý a příjemný. Ale je brzy tma a tak se opět projevuje moje čtenářská vášeň. Celou svoji knihovnu už jsem přečetla. Dokonce zvládám i číst knihy, které mi půjčují přátelé. Ale asi před měsícem jsem narazila v Reflexu na recenzi knihy Do temnoty. Je to zpověď Pavla Stehlíka, který strávil půl roku na misi v Afghánistánu. Knihu jsem si koupila, ale pořád ji odkládala a odkládala. S Pavlem jsem si psala na FB a zaujal mě natolik svojí skromností, že jsem ji nakonec vzala do ruky a začetla se. Ze začátku mi něco na knize nesedělo. Asi styl jakým byla psaná. Připomínalo mi to Mazaného Filipa a nelíbilo se mi prokládaní textu zvláštními poznámkami typu: Tělo bylo omlácený jako sedlácký cepy v srpnu....ale pak jsem tomu přišla na chuť a do týhle knihy to prostě patří. Stejně jako drsný slovník mladých kluků.... Kniha mě opravdu chytla. Těšila jsem se z práce domů, abych zase zalezla pod peřinu a hezky z teplíčka domova prožívala dobrodružství české jednotky na misi v Afghánistánu, kde šlo opravdu o život. Pavel skvěle popsal celou tvrdou přípravu na cvičebních protorech v ČR i v zahraničí. Ale stejně jsem se nejvíc těšila na to, až odjede spolu s jednotkou do Afghánistánu. Nezklamal mě. Nedokázala jsem se odtrhnout od jeho života v bojové jednotce až do poslední stránky. Ze začátku jsem nechápala, co vede mladého kluka k tomu, aby se dobrovolně vydal na nebezpečnou misi, kde každý den hrozí, že už se nevrátí domů ke svým blízkým. Ale po přečtení téhle knihy už je mi to jasnější.... Doporučuji všem, kteří chtějí vidět život jinak. Všem chtějí získat nadhled a neplácat se pouze v našem malém, českém rybníčku. Tahle kniha rozhodně rozšiřuje obzory....
