Tenhle týden je fakt vymazlený! Pohádala jsem se s milencem...no, pohádala. Když může on, nemůžu já. Když můžu já, nemůže on a když můžeme oba - jeho žena si vymyslí nějakou neodkladnou činnost.
Svýmu známýmu jsme řekla, že ho miluju a on....mě ne.Blbý.
Potkala jsem se po letech s kamarádku, se kterou jsme projela půl Evropy a kus Afriky k tomu a zjistila jsem, že si s ní nemám co říct.
Divný týden....
A tak vymýšlím, co dál... Koupím si kolo! To byla první myšlenka, co mě napadla, když mi ten známý řekl, že mu budu chybět. No jo, jenomže jedno krásný kolo jsem rozbila při srážce s autem před pěti lety a na nové, stejně dobré, prostě nějak nemám. A slevňovat ze svých nároků nechci. Ne že bych byla tak rozmazlená, ale jsem technicky naprosto nemožná, takže vrchol mé zdatnosti spočívá ve výměně prasklé duše. Prostě potřebuju kolo, které mi nějaký odborník seřídí a já na něm ujedu bez potíží minimálně 1000km. Ale nekradu. Kolo jsem zavrhla. Začnu se učit španělsky! Vlastně jsem už začala. Už umím tři slovíčka....proč, proto a nevím. Slušná výbava na začátek. Učí mě moje neteř a už mi slíbila i učebnici. Už se vidím příští rok na dovolené....válím španělsky jako domorodec. Jenom nevím, kde na to vezmu dostatek času, protože kromě španělštiny, chci začít běhat. Abyste rozuměli.....běh nenávidím! Dodnes si vzpomínám na hodiny tělocviku, kdy na gymplu naše dívčí třída pravidelně vybíhala k blízké Opavici a kroužily jsme v těch příšerných úborech mezi lidmi. Okolo chlapeckého internátu a učiliště. Muka! Ale já se rozhodla, že si lehké mučení zasloužím. Běžecké boty si kupovat nemusím,ty mám. Jenom je někde musím vyhrabat ze skříně. Teplákovku najdu taky a tak se už těším až budu mít odpolední a ráno po probuzení, místo kávy a cigarety, vyrazím do parku. Začnu jen tak rekreačně, ale cíl je nějaký ten půlmaratón. Vidím to optimisticky. Jenom večer...což právě teď je, mám trošku splín. V noci vylézají všechna strašidla, která znám a šklebí se a útočí. Někdy nevím, jak je zahnat a tak se s nimi hádám. Vracejí mě zpátky do minulosti a vytahují všechny moje prohry a nezdary.....a jsou tvrdohlavá. Právě teď mám zase chuť utéct. Jenom doufám, že to moje rozhodnutí běhat,není vlastně trénink k dalšímu útěku...útěku před sebou. To už nějak nechci...
