Nejen dnešní MFDnes píše, že klíčem k úspěchu prof. Drahoše u pražských voličů je fakt, že v Praze žije nejvíce vysokoškoláků. Nikde jsem ale neviděla statistiku týkající se oboru jejich vzdělání a druhu školy, kterou vystudovali.
Média opakují stále jako mantru (a lidé bezmyšlenkovitě sdílejí) mapu rozložení voličů prof. Drahoše, která se kryje s mapou oblastí s největším počtem obyvatel s vysokoškolským vzděláním. To jsou velká univerzitní města, kde je pochopitelně koncentrace vysokoškoláků největší. Souhlasí to i s otázkou věku, protože podle předpokladu žije v těchto městech nejvíce studentů vysokých škol, (i když jich část volí v místě bydliště, hodně studentů zůstává v Praze i přes víkend). Přemýšela jsem čím to je, že z mých kolegů, kteří mají z 90% vysokou školu, volí možná 90% Zemana? Snažím se o věci vždy přemýšlet, dokud jí, jak se říká, nepřijdu na kloub. Tentokrát jsem nemusela mozkové závity otáčet příliš dlouho, odpověď jsem našla celkem rychle. Zbývalo najít důkazy, po kterých by oprávněně čtenáři mohli volat. Na to stačilo otevřít Internet. K čemu mě moje bádání přivedlo? Položila jsem si jednoduchou otázku. Kdo jsou z hlediska vzdělání moji kolegové a kamarádi především? Ano, tušíte správně. Jsou to převážně technici a ekonomové. Jediná kolegyně, která hrdinně bránila a vehementně doporučovala prof. Drahoše, má humanitní vzdělání. Když se nad tím člověk zamyslí, je to logické. Lidé, kteří si vybrali humanitní obory, jsou založeni více citově, používají emoce, jsou větší idealisté. Také jsou zřejmě zaměřeni více na společnost, jsou citliví ke společenskému klimatu, asi se i více řídí tím, co je právě "cool" a "in". V některých oborech (mezinárodní vztahy, jazyky) jsou zřejmě také více kosmopolitní, často zaměření na zahraničí. (To koreluje i s tím, že krajané volili také, až na výjimky, jako většina Pražanů). Zrovna tak ideály, ale často bohužel bez hlubšího základu, jsou to, čím se řídí mladí lidé.
Naopak lidé s technickým vzděláním, kterých je v populaci méně, upřednostňují logické myšlení, řídí se převážně rozumem. Jsou zvyklí, jak to vyžaduje jejich práce, vše pečlivě rozebrat, zdůvodnit, analyzovat. Zrovna tak ekonomové, hlavně z oboru financí. Tito lidé nejsou tak nakloněni nejlepším řešením z hlediska celého světa, nežijí ve vzdušných zámcích, ale stojí pevně na zemi, a spíš hledí na konkrétní reálné cíle. Pro idealisty jsou často chladnými pragmatiky, (jako je ostatně i znovuzvolený prezident). Nepřekvapilo mě, že Zemana podpořil například doc. Ševčík, děkan Národohospodářské fakulty VŠE, ekonom prof. Václav Klaus, z mého okolí kamarád, který vystudoval statistiku, či kolega, jenž pracuje jako analytik a učí finance.
Samozřejmě v obou skupinách jsou výjimky, ale moje zkušenost za půl století života, včetně absolvování dvou VŠ technického směru, mi říká, co jsem napsala. Jistě moje teorie najde řadu odpůrců, ale následující grafy nelze přehlédnout. První graf ukazuje rozdělení vysokoškolsky vzdělaných lidí podle oborů. Popisky jsou špatně čitelné, ale je přesto vidět, že v prvním sloupci jsou společenské vědy, ve druhém, poloviční výšky, technické obory. Přírodovědné obory jsou zastoupeny ještě méně, a i kdyby se sečetly s technickými, nedosahují výšky prvního sloupce. Navíc moje zkušenost je, že přírodovědci jsou pro nás techniky ještě dost humanitně smýšlející (s výjimkou informatiků), a také je mezi nimi hodně, nechci říct přímo snobů, ale lidí hledících na společenskou prestiž, hlavně u fyziků jsem pozorovala jistou nadřazenost nad ostatní obory. (Moje zkušenost ze studia na MFF). (Rozdělení podle barev ukazuje počet mužů a žen v daných oborech).
Druhý graf přináší stejné rozdělení podle států, Česká republika je uvedena na třetím místě, ale v jiných zemích je to podobné. Opět zde převažuje počet humanitně vzdělaných nad techniky přibližně dvakrát. Pokud jde o obory "business administration" v první skupině, kam by měla patřit ekonomie, tak je třeba vzít v úvahu, že se tyto obory vyučují z velké části na soukromých školách, kde jsou studijní plány přizpůsobené tomu, že většina studentů má obavy z matematiky, takže převažují předměty společenskovědního typu.
Statistika je hezká, ale je třeba její výsledky správně vykládat. Jestliže v Praze bylo přibližně 2,2 x víc voličů prof. Drahoše než Ing. Zemana a přičítá se to velkému počtu vysokoškoláků, je také dobré si všimnout, že přibližně 2,1 x více vysokoškoláků jsou absolventi humanitních věd.
