je největší skandinávský renezanční zámek. Najdete ho v Hillrod nedaleko Kodaně, kde byl postaven začátkem 17. století na třech ostrůvcích uprostřed jezera.
Původně byl zbudován jako královská rezidence pro Kristiána IV. krále dánského a norského na místě původního hradu Frederika II.
Hrad patřil původně starému šlechtickému rodu Goye. Mogens Goye byl v létech 1520-1530 jedním z hlavních představitelů dánské reformace. Původně žil v roubeném domku na jednom z ostůvků, ale když se jeho dcera provdala za královského dvořana a námořního hrdinu Herlufa Trolla, stal se jeho majitelem a na místě dřevěného srubu si postavil panský dům.
V r. 1550 uzavřel Frederik II. král dánský a norský s Trollem dohodu o výměně panství. Stará budova o dvou věžích pro něho však byla příliš těsná, proto nechal pod dohledem Trolla přistavět další křídla. Troll na stavbu dohlížel až do jejího úplného dokončení.
Král hrad nazval po sobě Frederiksborg a využíval ho, stejně jako lovecký zámeček upravený z původního lázeňského domu, při lovech jelenů. Panství nechal obehnat hradbami, aby jej tak oddělil od města.
Dodnes tam stojí věž Herlufa Trolla z červených cihel. Další cihlové budovy sloužily jako stáje: byla tam stáj královská a stáj husarská.
Frederiksborg byl první dánský hrad postavený ve vnitrozemí a také první, který sloužil pouze rekreačním účelům. Ostatní hrady se stavěly většinou kolem pobřeží a sloužily zejména k obraně.
V roce 1588 byla dokončena tzv, Královská cesta z Frederiksborgu do Kodaně.
Frederikův syn který se v r. 1648 na hradě narodil jako budoucí král Kristian IV., nechal ho během své vlády kompletně přestavět na zámek ve vlámském a holandském renezančním stylu.
V roce 1659 bylo celé panství obsazeno Švédy, kteří si ze zámku odvezli většinu uměleckých děl. Obývala ho tehdy švédská královna Hedvig Eleonora z Holsteinu-Gottorpu, která odtud vyjížděla na lov s anglickým vyslancem.
Po smrti Kristiana IV. byl zámek využíván především při slavnostních příležitostech. V kapli, kde byli korunování všichni dánští králové od r. 1671 až do 1840, s výjimkou Kristiana VII. jsou na stěnách vyvěšeny erby a znaky nejslavnějších šlechtických rodů, rytířů a držitelů vyznamenání Bílého slona a Zlatého kříže.
Řád Bílého slona Frederika IV. je nejvyšší dánské státní vyznamenání udělované členům královské rodiny nebo téměř výhradě cizím státním představitelům.
Tímto řádem byl vyznamenán také náš první prezident T.G.Masaryk
V 50. letech 19. století král Frederik VII. na Frederiksborg přestěhoval svou královskou rezidenci, zámek však v roce 1859 z velké části vyhořel od závadného komína. Ohni bez úhony odolala jen kaple, audienční síň a tajná chodba. Z výzdoby se povedlo zachránit 300 obrazů, které jsou dnes vystaveny v zámeckém muzeu.
Rekonstrukce do původní podoby byla financována částečně z královské pokladny, částečně z různých příspěvků, ale především z podpory významného filantropa a majitele pivovaru Carlsberk Jacoba Christiana Jacobsena. Ten také v zámku založil v r. 1878 muzeum dánských dějin, které se postupně rozšířilo na největší a nejdůležitější sbírku portrétů v Dánsku.
Součástí muzea je i kaple, kde jsou nejstarší varhany v dánsku ( z roku 1610), které mají 1100 dřevěných píšťal. Malý stříbrný oltář v královské kapli pochází z roku 1600.
Na nádvoří zámku stojí Neptunova fontána, kterou vytvořil Adrien de Vries. Obrovské bronzové sochy odléval v Praze, kde tehdy pracoval jako dvorní sochař Rudolfa II. Současná fontána je kopií od Heinricha Hansena, kterou financoval opět J.C. Jacobsen. Tu původní odvezli Švédové a dnes zdobí zahradu jednoho ze švédských zámků.
Pro nás je určitě zajímavé, že přibližně v té době vytvořil Adrien de Vries bustu Rudolfa II, která je vystavena v Obrazárně Pražského hradu nebo plastiky, které jsou k vidění ve Valdštejnské zahradě.
Zámecký park nechal v roce 1850 Frederik VII. upravit na barokní zahrady s kanály, jezírky a vodopády. V 19. století byly zahrady opuštěny a postupně zarostly křovím a zpustly. Obnoveny téměř do původní podoby byly až v roce 1996. Z živých plotů jsou zde vysázeny iniciály Frederika IV., Kristiana VI., Frederika V. a Margarety II.
Současná haběnka z Frederiksborgu je bývalá manželka prince Joachima, syna královny Margarety II. a titul jí byl přiznán 8 dní po tom, co se s princem rozvedla a ztratila tak titul princezny.
