Žamberk

V údolí Divoké Orlice, na křižovatce obchodních cest z Čech na Moravu a do Kladska, na místě bývalé slovanské osady, vzniklo  ve druhé polovině 13. století německé městečko Senftenberg.  

Nejstarší dochovanou zmínku o Žamberku máme z r. 1332, kdy zbraslavský opat prodával lanškrounskou rychtu Tyczkovi ze Žamberka.

V roce 1365 došlo k rozdělení panství i města na dvě poloviny, Litickou a Žampašskou, což dokladuje listina uložená ve vídeňském c.k. archivu.

Obě části několikrát změnily své  majitele, až je v roce 1575 opět spojil Mikuláš z Bubna.

Postavil si renesanční zámek se zámeckou zahradou, čímž učinil Žamberk v roce 1600 sídelním městem.

Bubnové vlastnili Žamberské panství až do roku 1809.

Město bylo ve své historii mnohokrát vystaveno těžkým zkouškám. 

Bylo zle zasaženo třicetiletou válkou, během které se potýkalo s požáry, rabováním, nemocemi a hladem.

Mezi léty 1555 – 1633 bylo čtyřikrát zasaženo morovou epidemií.

V roce 1643 bylo napadeno Švédy, kteří opět rabovali a ničili vše, co jim přišlo do cesty, dokonce vypálili i zámek.

František Adam z Bubna a Litic se pustil do rekonstrukce a po třinácti letech konečně stál nový barokní zámek obklopený zahradami.

František Adam zveleboval i město. Zajistil obyvatelům mnohá  privilegia a práva a podporoval rozkvět řemesel.

Jeho dědicové už měli jiné zájmy a tak zámek během 18. století pomalu chátral.

Neznamená to však, že by nedbali ani o město, které se dále rozvíjelo. 
Na náměstí nechali postavit barokní kostel sv. Václava, jehož stavba byla dokončena v r. 1738.

Slezské války v létech 1740-1742 a 1744-1745 opět život obyvatel Žamberka poznamenaly. 

Město bylo několikrát obsazeno  rakouskými i pruskými vojsky, která nikoho a nic nešetřila.

Když v r. 1809 koupil panství Weriand Alfred Windischgrätz,
přestavěl zámek do rokokové podoby a zahrady proměnil v anglický park.

V roce 1815 přešel majetek do vlastnictví rodu Parishů.

První z nich, John Parish svobodný pán ze Senftenbergu,  byl velký mecenáš umění a věd. Intenzivně se zajímal o matematiku a astronomii. 

Na své panství pozval dánského hvězdáře Theodora Brorsena, aby pracoval v jeho soukromé hvězdárně, kterou nechal postavit a vybavit nejmodernějšími přístroji té doby. 

Johnův dědic však tento zájem nesdílel a hvězdárnu zrušil. 
Zámek, zejména jeho interiéry, hospodářské budovy a pivovar nechal přestavět a zmodernizovat.

Dalším významným členem rodu byl Oskar Parish, absolvent studií v Lipsku a Lausanne, který zastával u dvora pozici císařského a královského tajného rady a od roku 1895 byl členem českého zemského sněmu. Povýšením do šlechtického stavu získal titul baron von Senftenberg. 

O další rozkvět města se významně zasloužil Charles Parish. 
Na zámku založil obsáhlou knihovnu a rozšířil zámecký park. 

V roce 1938 podepsal prezidentu Benešovi (a později i Háchovi) prohlášení o loajalitě k Československé republice, což mělo za následek německou nucenou správu po celou dobu protektorátu.

V roce 1948 mu byl veškerý majetek vyvlastněn a rodina byla nucena opustit republiku. 

Jeho nejstarší syn John Marmaduke Parish se v roce 1990 vrátil a část rodového majetku  restituoval.

Budova zámku včetně hospodářských objektů slouží Střednímu odbornému učilišti.

Historické centrum Žamberka bylo prohlášeno městskou památkovou zónou.

Žamberk bývá právem nazýván bránou do Orlických hor. 
Krásná podhorská krajina zve k nejrůznějším výletům v každém ročním období. 

V okolí najdete hrad Litice, zříceninu hradu Žampach, přehradu na Pastvinách, nebo si můžete zajet kousek přes hranici do polského Kamienczyku  na skvělého pstruha z rybí farmy.