Věčné město Řím

O bohaté historii a úžasných památkách Říma toho bylo napsáno nepočítaně. Nic ale nemůže dostatečně vylíčit skutečnost. Do Říma prostě musíte jet a vidět ho na vlastní oči.

Omezím se tedy pouze na zajímavosti, týkající se navštívených památek.

Během týdenního zájezdu jsme toho viděli spoustu, ale stále zdaleka ne všechno.
Do Říma jsme přijeli v neděli dopoledne, a tak jsme se mohli zúčastnit poledního požehnání papeže Františka.

Na Svatopetrském náměstí se tísnily davy lidí, toužících po požehnání samotné hlavy církve, turistů a zvědavců, kteří prostě jen chtěli vidět papeže. 

I když jsme z místa, kam jsme se dostali, viděli papeže zhruba ve velikosti špendlíkové hlavičky a jeho slovům v latině jsme nerozuměli, byl to rozhodně zážitek pro věřící i nevěřící.

Teprve až se davy rozešly, mohli jsme obdivovat krásu vatikánského Svatopetrského náměstí, které je podle návrhů Berniniho lemované kolonádou se čtyřmi řadami toskánských sloupů a zdobené 140 sochami světců. 

Uprostřed náměstí stojí obelisk, který nechal do Říma přivézt císař Caligula z Egypta. Na jeho špici je umístěn kříž a schránka s relikvií z kříže Ježíše Krista.

Dominantou náměstí je bazilika Sv. Petra. Kdysi se v těchto místech prostírala bažina, kterou nechal  Caligula vysušit a na jejím místě postavil cirkus. Dokončil ho až Nero, za jehož vlády došlo k velkému požáru Říma.  

Za žháře byli označeni již tehdy pronásledovaní křesťané, kteří pak byli v cirku mučeni a vražděni. Jedním z nich byl i svatý Petr, který pak byl v nekropoli vedle cirku pochován. 

Počátkem 4. století zde nechal císař Konstantin postavit baziliku, která sloužila až do roku 1506, kdy byla započata stavba  baziliky nové. Ta původní byla během výstavby postupně odbourávána, aby nemuselo dojít k přerušení bohoslužeb. 

Stavba probíhala podle plánů stavitele Bramanteho, za účasti dalších tehdejších umělců, jako byli Michelangelo Buonaroti, Gian Lorenzo Bernini nebo Rafael Santi.

Chodbou v městských hradbách je s Vatikánem propojen Andělský Hrad.  Stojí na místě původního Hadriánova mauzolea, kde byli po Hadriánovi pochováváni všichni další římští císaři i celá Hadriánova rodina. 

Začátkem 5. století nechal papež Honorius mauzoleum přestavět na pevnost, kam se uchylovali papežové a vysocí církevní hodnostáři v dobách nebezpečí, válek a intrik. Po nějakou dobu sloužil také jako vězení.

Od Andělského hradu vede přes řeku Tiberu nádherný Andělský most, ozdobený deseti sochami andělů pocházejícími z dílny Lorenza Berniniho.

Pantheon je vzácně zachovalý původně starověký chrám, zasvěcený všem bohům, který nechal vystavět vojevůdce Marcus Vispanius Agrippa a později ho upravil Domitianus.

Do dnešní podoby ho po požáru v r. 123 přestavěl císař Hadrianus.

V roce 608 daroval císař Focas pantheon papeži Bonifácovi IV., který jej zasvětil Panně Marii.
Jsou zde pochování první italští králové a významní umělci jako Rafael Santi, Peruzzi a další.

Palatin je nejdůležitější ze 7 pahorků, na kterých byl Řím postaven. Pověst praví, že  právě na Palatinu se nacházela jeskyně, ve které vlčice odkojila Romula a Rema a právě tam pastýř Faustulus a jeho žena oba bratry vychovali.  Romulus pak nechal na Palatinu vyorat brázdu,  která měla vyznačit obvod budoucího města, které tam založil.

Římští vládcové si již od 8. století př.n.l.  stavěli na Palatinu svá sídla, jejichž pozůstatky dnes můžeme obdivovat. 

Jsou zde zbytky domu manželky císaře Augusta Livie, zřícenina Dómu Flavia a mnohé jiné, prostírají se zde krásné zahrady, ze kterých je úchvatný výhled na forum Romanum a Koloseum pod nimi.

Forum Romanum bylo centrem veškerého společenského a politického dění v Římě.  Vybudováno bylo na místě, kde se původně prostíraly bažiny, které byly vysušeny důmyslným kanálem cloaca maxima. 

První stavby se zde začaly budovat už ve druhém století našeho letopočtu. Byl postaven oblouk Septima Severa, Aemiliova bazilika, která sloužila jako soud a veřejný úřad s obchody v přízemí, Chrám Božského Romula a další budovy. Byl zde i údajný Romulův hrob.

Koloseum je největší amfiteátr na světě a v r. 2007 byl zařazen  mezi  7 nových divů světa.
Jeho stavbu zahájil  v létech 70 - 72 n.l. Vespasianus Flavius, podle kterého se také  nazývá Flaviovský amfiteatr.  Dostavěl ho o pouhých 8 let později  jeho syn  Titus. 

Slavnosti provázející jeho otevření trvaly 100 dní a při gladiátorských hrách při nich přišlo o život mnoho zvířat i lidí. Jen šelem bylo v aréně zabito na 5000. 

Koloseum bylo postaveno na místě vysušeného Neronova umělého jezera. Bylo celé obloženo mramorem, který byl později použit při stavbě baziliky sv. Petra,  ve výklencích stály sochy. Vešlo se do něj až 70 tisíc diváků. Byly zde vybudovány speciální výtahy pro dopravu gladiátorů a zvířat do arény.   
Předváděly se zde  mimo jiné i námořní  bitvy, při kterých byla aréna zaplavena vodou. Námořníci, kteří v nich účinkovali, se jinak starali o speciální plachtové zastřešení amfiteatru v případě nepřízně počasí.

Do arény bývalo dopravováno až 100 lvů najednou, předhazováni jim byli  i první křesťané.

Název Kolosea je odvozen od obrovské sochy Nerona, která zde stávala.  Neronova hlava byla později vyměněna za hlavu slunečního boha Hélia. 

I když koloseum vypadá jako stavba kruhová, má ve skutečnosti oválný tvar. Jeho dnešní velikost odpovídá asi 1/3 velikosti původní. 

  Každý rok 30. listopadu se Koloseum rozsvítí na znamení protestu proti trestu smrti, který v některých zemích stále přetrvává. Datum je odvozeno od zrušení trestu smrti v Toskánsku 30.11.1786.

Zcela výjimečně se v Koloseu pořádají koncerty význačných hudebních osobností. Vystupovali zde  Paul McCartney, Ray Charles, Elton John nebo Andrea Bocelli.

Hned vedle Kolosea můžeme obdivovat Konstantinův vítězný oblouk, který zde byl postaven na oslavu jeho hrdinských činů.

Nádherná Fontana di Trevi je nejstarší fontána na světe. Barokní sousoší znázorňuje boha moře Oceana. Ve večerním osvětlení je místem romantických schůzek, oslazených fantastickou zmrzlinou prodávanou v cukrárnách náměstíčko lemujících.

Janikulus nepatří mezi 7 římských pahorků, ale vždy hrál v Římě významnou roli. 
Vévodí mu obrovská bronzová socha Garibaldiho, který právě zde v roce 1849 zvítězil v bitvě proti Francouzům. 
84 bust vojáků jeho armády stojí v parku opodál. 

Cestou na vrchol Janikulu nelze minout kostel San Pietro in Montario s kaplí Tempietto del Bramante na nádvoří, která je postavena na místě, kde byl ukřižován sv. Petr.

Cesta pokračuje kolem mauzolea Garibaldiho  a dál kolem nádherné fontány dell´Acqua Paola.
Kouzelnou platanovou alejí pak dojdeme na vrchol kopce, kde je nám odměnou úžasný výhled na celý Řím.