Behaviorální ekonomové, ekonofyzici a dříve třeba Keynes. Co mají jmenovaní společného? Všichni přišli s tím, že do té doby užívaná ekonomická teorie je špatná a že právě oni mají lék, mají tu „správnou verzi“ ekonomie. Je ale skutečně špatná ta teorie, nebo se jim ta teorie jenom nelíbí? Prožíváme krizi ekonomie, nebo krizi ekonomů?
Základní teorie ekonomie jsou objektivním posouzením subjektivního chování jednotlivců. I za čísly, jako je například HDP, se ukrývají jednotlivci se svými osobními preferencemi a motivací. I za zdánlivě iracionální činností je subjektivní pojetí zisku a užitku. Jednoduše řečeno, základy ekonomie „s nadhledem“ popisují to, co člověk dělá, proč to dělá a jak dosahuje svých cílů.
Vyhýbá se přitom posuzování toho, co je dobré a co špatné, co je morální a co ne. Jen suše konstatuje fakta, jen suše ukazuje pravidla, dle kterých se chováme. Nic víc, nic míň. Na základě těchto faktů pak můžeme dle (ne)viditelných a (ne)hmatatelných argumentů ukázat, k čemu může vést snaha ovlivnit lidské chování.
Problémem ekonomie jako vědy je ten, že k těmto objektivně (technicky) vystavěným pravidlům přistupují ekonomové, kteří se tyto fakta snaží zpětně aplikovat na to, co se kolem nás děje v reálném světě, případně predikovat, co jaké rozhodnutí způsobí. A zde je ten problém — ekonom je člověk. Člověk má subjektivní preference a motivace, dle kterých jedná.
Tedy ačkoliv teorie ekonomie je objektivní, tak s touto objektivní teorií zachází, komentují ji, vysvětlují ji a jí vysvětlují současné dění subjektivně se chovající ekonomové. Nejsou to teorie ekonomie, nejsou to základy ekonomie, které jsou dle behaviorálních ekonomů či ekonofyziků v krizi.
Jsou to ekonomové, kdo zažívá krizi. Teorie je naprosto v pořádku.
Mezi ekonomy se dostalo mnoho pseudo-ekonomů. A málokdo z pseudo-ekonomů umí ekonomii, a to jak čistě v „akademicko-teoretickém“ podání, tak v jejím aplikování na praktické dění. Ekonomové všeobecně se stávají oběti svého osobního subjektivního vnímání. Ve svých pracích, predikcích a analýzách začínají z objektivní teorie dělat subjektivní lehkou děvu svého vlastního smýšlení o „ideálním světě“.
Chtějí ovlivňovat a řídit vývoj světa. Jako svůj nástroj si berou ekonomii — jakožto perfektního průvodce světem lidského konání. Na základě ekonomie pak chtějí plánovat, ustanovovat, podporovat, dotovat, zdaňovat. Avšak ekonomie začne dělat jen to, co jí jde nejlépe — přizpůsobí se subjektivnímu vnímání plánovačů. A všichni a vše se začne plánovači podobat. Pokud ne, jde o chybu v jejich systému, kterou je třeba zregulovat.
To, na co upozorňují zástupci behaviorální ekonomie — že člověk se chová iracionálně — je jen výsledek jejich nepochopení racionality jako takové. Behaviorální ekonomové jsou tou nejlepší a navýsost nejkrásnější ukázkou toho, jak moc může ekonom propadnout svému subjektivnímu vnímání. Tito ekonomové si totiž lidské jednání, které není v souladu s jejich subjektivním hodnotovým žebříčkem, vysvětlí jednoduše tím, že toto chováníoznačí za iracionální. Následně řeknou, že člověk si tím může uškodit (dle jejich subjektivního posouzení). Začnou volat po „státní ochraně“, která má zajistit bezpečnost člověka před jím samotným.
Behaviorální ekonomové tak v důsledku pouze chtějí zabránit člověku v tom, aby se choval jinak, než jak mají sami behaviorální ekonomové nastavený žebříček hodnot. Říkají tomu „mírný státní paternalismus“ — ale kde je ona míra mírnosti? Přeci tam, kde ji behaviorální ekonomové subjektivně cítí. Neexistuje pro onen „mírný státní paternalismus“ objektivní posouzení v ekonomické teorii — pokud na toto přijdou, prohlásí současné základy ekonomické vědy za neplatné. Samozřejmě, že na základě jejich subjektivního cítění.
Své prohlášení celé postaví na jimi subjektivně definované iracionálnosti, pro kterou v objektivní teorii neexistuje opodstatnění. A tak stále dokola — své teorie podkládají svými výroky. Nic není dokázané, jde o bludný kruh. Ale mnoho lidí na něj skočí.
Tento článek je formulován také jako odpověď na článek z Novinky.cz: Ekonofyzika nabízí přesnější předpovídání hospodářských krizí a původně vyšel na Devian.cz
