Falešný strašák neoliberalismu

Neoliberalismus — nová doktrína, na kterou mnozí mohou házet všechny problémy. A ano, mnohdy oprávněně — jen socialisté často netuší, že nekritizují oponenta, nýbrž jen jiného vykladače stejných principů.

Neoliberalismus – označení pro mnoho levicově smýšlejících podobné červenému hadru u býka. Zdroj všeho zla.

Myslím si však, že „neoliberalismus“ je jen chytrá kamufláž. Nic takového vlastně neexistuje. Co je to totiž vlastně neoliberalismus v pohledu levičáků?

„Co jsou to vlastně peníze, nevíme, co je to trh, co je to neviditelná privátní ruka, která viditelně žádá o peníze od státu, nevíme a zase nevíme, je ale potřeba škrtnout lidi, škrtnout humanitu pro peníze, pro trh, pro větší slávu spekulací na burzách. Ať žije svobodný trh sanovaný následně státy, ať žijí spekulace splácené daňovými poplatníky v desátkách, nechť zemře ten proradný sociální stát … Chci tedy do Irska, daňového ráje, meky neoliberalismu na úrovni ČR, sanovat banky a soukromé penzijní fondy a jejich spekulace. Bohužel, stejný názor nesdílí už 100 000 lidí, kteří se aktuálně z Irska vystěhovávají. S tím se ovšem smiřovat nebudeme, jak řekl velmi správně prezident Václav Klaus.“ - Lukáš Kraus, člen ČSSD aktivní v odborném zázemí, spoluzakladatelem ekologické platformy ČSSD Zvonečník, politolog žijící dlouhodobě ve Skandinávii (Deník Referendum)

Texty Lukáše Krause si můžeme vzít jako klasickou šablonu v popisování onoho „neoliberalismu“ – jde o ten kasinový kapitalismus, o ten proradný volný trh, který platí všichni ze svých kapes v následných dotacích. Každý obhájce volného trhu a malého státu je prý neoliberál.

Cela tato argumentace a popis neoliberalismu je však naprosto zavádějící. Takovýto neoliberalismus je jen formou socialismu.

Vlastně je to docela zábavné – socialisté A se hádají se socialisty B o to, který socialismus jesprávnější.

Svobodný trh — regulujme stát!

Je jasné, že nejen Lukáš Kraus, ale i mnoho socialistických komentátorů nechápou, co je to „svobodný trh.“ Svobodný trh je systém dobrovolné spolupráce. Není svobodného trhu bez dobrovolnosti, není kapitalismu bez svobodného trhu.

Pokud neoliberálové chtějí centrální banku, pokud chtějí regulaci bankovního sektoru, pokud hájí bailouty velkým podnikům, nemůžeme tyto lidi považovat za obhájce svobodného trhu. Jde o stejné intervencionisty, kterými jsou například zastánci centrálního plánování.

Dotace, bailouty, centrální bankovnictví, „PPP“ projekty, zvyšování pravomocí policie na úkor našeho soukromí, umělé poplatky u lékaře, povinné fondové spoření – to vše je formou cetrálního plánování, je formou ekonomického socialismu. Zastánce svobodného trhu a kapitalismu musí s těmito prostředky tvrdě nesouhlasit.

Zastánce svobodného trhu a kapitalismu není neoliberál.

Sám Lukáš Kraus si ve výše uvedené citaci – snad jen z neznalosti – protiřečí. Tvrzení: „Ať žije svobodný trh sanovaný následně státy, ať žijí spekulace splácené daňovými poplatníky v desátkách … meky neoliberalismu na úrovni ČR, sanovat banky a soukromé penzijní fondy a jejich spekulace,“ je zjevný nesmysl. Trh, který Lukáš Kraus popisuje, není vůbec trhem svobodným. Jde o kvazitrh, o systém státní intervence, o donucování z pozice (státní) síly.

Nezáleží již na tom, jestli si tyto intervence vyprosili sami podnikatelé či „spekulanti.“ Je to stát, kdo v tomto rozhoduje v poslední instatnci, je to odpovědnost politiků a jejich domýšlivost říci, že dokáží rozhodovat svévolně o životech ostatních. Jsou to oni, kteří jsou za dopady intervencí odpovědní.

Další regulace trhu situaci nevyřeší – oheň neuhasíme benzínem. Ten, kdo škodí je očividně stát, jak (ač si to asi neuvědomuje) píše i Lukáš Kraus. Není třeba regulovat trh, je třeba regulovat stát – a to všemi možnými prostředky.

Protržní? Protitržní!

Jediné, co je potřeba, je nechat lidi jednat a neplést se jim do života z pozice primitivní doktríny, že síla (stát) je v právu.

To je princip svobodného trhu, základní princip kapitalismu. Princip, který zastávám. Z tohoto důvodunemám potřebu hájit jakékoliv socialisty, ať už ty neoliberální či jakékoliv jiné. Z tohoto důvodu nemám potřebu volit jakoukoliv současnou parlamentní stranu.

Neoliberalismus není protržní doktrína. Naopak, neoliberalismus je pro dobrovolnou spolupráci stejným ohrožením, jako je jakýkoliv jiný ekonomický socialismus. Jde o silnou protitržní ideologii.

P. S.: V jednom se vlastně s mnohými shodnu – ODS či TOP09 jsou dnes strany neoliberální, tedy socialistické. Možná by bylo mnohem výstižnější jim začít říkat neosocialistické.

Článek původně vyšel na Devian.cz, kde jej můžete také komentovat.