Svět nikdy nebyl jen černobílý

Pod některými mými články o Číně se často objevují komentáře na téma: Jak můžete žít v tak strašné zemi, máte ráda komunismus, co říkáte na situaci pronásledovaných Ujgurů, pravdu asi stejně říct nemůžete, když tam žijete atd.

Samozřejmě to není většina a v dnešní době je takových komentářů asi znatelně méně, než by bylo před deseti lety. Pokud má komentář hlavu a patu, snažím se odpovídat tak, jak věc vnímám. Občas si ale říkám, jak mohou dnes lidé stále vidět svět tak černobíle? Náš svět se ve velmi krátké době opravdu hodně změnil a samozřejmě se mění neustále od úsvitu věků. K některým změnám došlo ale spíše proto, že nyní se všemi těmi informacemi vidíme věci, které nám předtím byly zatajovány nebo by nás prostě ani nenapadly a nepídili jsme se po nich. Na druhou stranu i kvůli přemíře informací ze všech stran je velice složité rozšifrovat, co je pravda a co už ne.

Velikým tématem je vševidoucí oko Velkého bratra. Vskutku, viditelné kamery jsou v čínských městech na každém kroku, ale samozřejmě ne všude. Uvidíte je ve frekventovaných parcích, v metru, v nákupních centrech, na ulicích, v chodbách domů, v naší škole jsou kromě WC všude… Některé městské kamery ale nejsou funkční, což nám potvrdili známí, kteří vlastní bezpečnostní agentury v Šanghaji a v Chongqingu. Na internetu se dočtete, že v roce 2019 měli v Číně nainstalováno přes 200 milionů kamer a toto číslo za dva roky určitě výrazně stouplo. Zajímavé porovnání nabízí Visual Capitalist (leden 2021) zde: https://www.visualcapitalist.com/mapped-the-top-surveillance-cities-worldwide/ Můžete si v jejich aplikaci vybrat dvě města a porovnat počet kamer. V Šanghaji je jich prý celkem asi 1 milion, 250 kamer na 1 km čtvereční. V Pekingu je to ještě o 150 000 více. V hlavním městě sice žije méně obyvatel než v Šanghaji, rozlohou je však větší. Prahu v nabídce bohužel nenajdete,  ale například New York, Los Angeles, Tel Aviv, Teheran, Sydney a další ano. Server uvádí, že nejvíce kamer na kilometr čtvereční najdete ve dvou indických městech - Chennai (657) a Hyderabad (480). Na třetí příčce je čínské město Harbin (411), které se nachází na severu země. Na čtvrtém místě sedí Londýn s 399 kamerami. Dál už je to jen přehlídka čínských měst a indického Delhi (289), desítku možná trochu překvapivě uzavírá Peking (278). Stránka Precise Security (červen 2020) ale uvádí dost jiná čísla: Šanghaj - téměř 3 miliony, Peking - 800 000 kamer. Tak nevím. Web Visual Capitalist vypadá propracovaněji a profesionálněji, tak budou mít určitě pravdu oni. :-) Aneb jak je v dnešní době těžké získat pravdivé informace, aniž by člověk musel strávit na internetu hodiny hledáním, porovnáváním a ověřováním jednotlivých zdrojů a lidí pracujících v jejich kancelářích. No, vzdávám to, kamer jsou prostě miliony a nejvíc jich má Čína.

Další zajímavé údaje se dají najít zde: https://www.precisesecurity.com/articles/Top-10-Countries-by-Number-of-CCTV-Cameras Uvádí, že Spojené státy mají na svém území přes 50 milionů kamer, Německo 5.2 milionu, Velká Británie a Japonsko 5 milionů atd. Z jiného srovnání vyplývá, že Spojené státy mají na 100 obyvatel více kamer než Čína. Spojené státy jsou svou rozlohou o přibližně 268 600 čverečních kilometrů větší, obyvatel mají ale značně méně. U Číny se uvádí téměř 1.4 miliardy obyvatel, zatímco ve Státech je to přibližně 328 461 000. I tak ale mají Američané 15.28 kamer na 100 obyvatel, zatímco v Číně je to 14.36. V takovém velkém počtu to možná ani není zase až takový markantní rozdíl. Samozřejmě, kromě politického směru se při počítání a srovnávání musí brát v úvahu také rozloha dané země, velikosti a počet měst, členitost, hustota osídlení oblastí a další. Takže kamer má nejvíce Čína, ale v přepočtu na obyvatele jich má o něco více USA (nejen podle Precise Security) - tak to je rozhodně zajímavá informace. Další je to, že Američané v roce 2010 začali kupovat kamery od čínské společnosti Hikvision, kterou ze 40 % vlastní čínská vláda. Čínské kamery se používaly například na letecké základně Coloradu nebo na námořní výzkumné základně na Floridě. Tyto kamery byly nainstalovány kromě jiného také v londýnském metru. V předešlých dvou letech se od smluv ale začalo ustupovat, jak v UK, tak v USA. Čínské kamery teď najdete třeba v Ekvádoru nebo v Africe. Podle serveru World Finance mnoho z těchto zemí nakupuje od Číny na dluh. Například Ekvádor nyní celkově Číně dluží 6.5 miliardy amerických dolarů (nejen za kamery). (více zde:https://www.worldfinance.com/featured/surveillance-cameras-have-become-one-of-chinas-most-valuable-exports-heres-why)

Zatímco spousta kamer je statických a vlastně toho moc nerozezná, máme tady ale i chytré kamery, které se neustále vylepšují. Rozeznávání obličejů v davu lidí známe z amerických filmů, kdy tuto technologii používají k dopadení zločinců. V roce 2018 v Londýně dopadli zločince poprvé na základě rozeznávání obličeje. Na stránkách Time.com jsem se ale také dočetla, že americká policie to však může využít jako důkazný materiál u soudu jen málokdy. V květnu 2019 v městě San Francisco zakázali policii využívání takových programů během jejich práce. Co se týče čínského sledovacího systému, o tom nic nevím, ale v běžném životě se s tím setkáváme už celkem běžně. Kromě otisku prstu nebo hlasu se dá telefon otevřít sejmutím obličeje (mají to i nové iPhony). Alipay s tím pracuje také, pro zaplacení stačí jenom oskenovat svůj obličej (někdy je potřeba mrknout) a je to. Před vstupem do některých úřadů je to také potřeba. Setkáte se s tím ale i na spoustě světových letišť.

Tohle je velice rozsáhlé téma, které se rozhodně nevejde na jednu stránku, a také nejsem expertem v této oblasti. Chtěla jsem pouze poukázat na to, že ano - Čína má asi nejvíce CCTV kamer na světě a aktivně je využívá. Masivně to podporuje například systém sociálních kreditů, o kterém napíši zase někdy jindy. Ale je spousta Číňanů, kteří nejsou ovcemi a na problémy poukazují. Například když ve městě Chongqing chtěli nainstalovat kamery do taxíků, řidiči se proti tomu hlasitě vymezili. A také jsou další země, které kamer na svém území nemají málo a aktivně je využívají. Informace o nás jsou všude po internetu - např. Facebook, Instagram, Google… a z různých zpráv víme, že je nevyužívají jen proto, aby nám ukázali reklamu, která se nám bude hodit a líbit.

Na závěr dvě historky, které mě rozesmály:

Čínským internetem se v minulých letech šířila videa z čínských dálnic, kdy dispečink a policie přes svá sledovací zařízení dávala instrukce překvapeným řidičům. V jednom se řidiči porouchalo auto a on pobíhal sem a tam po silnici. Najednou se odnikud ozvalo něco na způsob: “Vážený pane řidiči, nepobíhejte po silnici, je to velice nebezpečné. Vraťte se prosím do svého vozidla a vyčkejte příjezdu odtahové služby.” V dalším videu si dal řidič výstražný trojúhelník asi metr za auto a najednou se z nebe ozvalo: “Vážený pane řidiči, máte ten trojúhelník moc blízko.” Pán byl velice překvapen, uposlechl ale a dal si ho dále. Opět se ozvalo: “To není sto metrů, máte to stále moc blízko.” Směju se jako blázen ještě teď, když vám to vyprávím.