Další den začal zajímavě. Každý den, když mě Narinder veze do nemocnice, nás staví security gurad před bránou areálu.
samosa 28.11. Další den začal zajímavě. Každý den, když mě Narinder veze do nemocnice, nás staví security gurad před bránou areálu, kontrolují podvozek auta a kufr, jestli nevezeme bombu. Vítá mě opět vysoký Ind v uniformě a jdu k výtahu. Dnes neslyším „dobré ráno m´am“, ale místo toho,“ dobrý den, zkontroluji vám batoh.“ Trošku mě to zaskočilo, a odmítám jím ukázat svůj batoh, i když chápu, že to dělají v rámci bezpečnosti. Vždyť tady pracuji! Aha, omlouvají se mi a já jedu do prvního patra. To vypadám jak terorista? Na oddělení potkávám těhotnou pacientku jménem Michaela. Evropanka, žijící různě možně po světě se svým manželem. Je mi na chvíli svěřena do péče, tak si spolu povídáme. Má velice zajímavý životopis, který tady samozřejmě popisovat nebudu J Ale obě jsme rády, že tady vidíme trošku familiernější tvář. Dnes je v plánu operace- abdominální hysterketomie, to nesmím minout. Chci vidět, jestli mají stejné postupy. Na sále na mě všichni koukají, prohlíží si mě. Jakpak by ne. Kdopak tady v této nemocnici kdy viděl blondýnu!? A ještě k tomu doktorku! Všichni se mě ptají, jak se jmenuji. Indická jména mají všechna nejaký význam, třeba Dipti znamená světlo, Divya božská, nebo Narinder s významem pán mužů. Okamžitě se mě tedy ptají, jaký má mé jméno význam. Stokrát denně opakuji formulku, že Michaela je hebrejského původu a znamená to „podobný Bohu“. Doktorka Geeta tehdy řekla, že bych od nynějška měla být u každé její operace. Cokoliv týkající se Boha slyší rádi, jelikož je to velmi nábožný národ. Nechápou, že někdo může být ateista. To je také jedna z častých otázek, jestli jsem křesťan a jestli máme toho Ježíše… Raději odpovídám pozitivně, je to cesta menšího odporu. Stejně jako se stavem. „Ano jsme manželé“…lžeme s Markem. Tady je to nepřípustné, aby dva lidé spolu žili mimo svazek manželský. Někdy se tímto dostáváme na tenký led, když přijde otázka na naši svatbu, ale zatím jsme to oba ustáli… Operace dopadla dobře, i když s něčím se strašně prdolí, dle mého názoru, zbytečně se zabývají detaily. Ale jak, říkám, já jsem tu na návštěvě a tohle si můžu dovolit jen myslet. Máme hlad a tak jdeme s Shalini něco slupnout. Samosa je smažená plněná taštička, samozřejmě pálivá. Náplň je zeleninový mišmaš, myslím, že tam jsou brambory a ještě něco, co nedovedu identifikovat přes pálivou chilli chuť. Zapíjíme to čerstvě vymačkaným juicem ze zelených pomerančů…jaktože se to jmenuje orange, když není oranžový??? Ještě k tomu ta jejich barva budí dojem, že jsou nezralé, ale každopádně je šťáva moc dobrýá. Čert vem barvu.
