Smutek pana prezidenta

Ještě jednou k eurovolbám. Slibuji, že z mé strany naposled. A pak prosím zapomeňme tuto trapnou záležitost.

idnes.cz

Ze všech reakcí na nízkou volební účast ve volbách do Evropského parlamentu mě zaujala pouze jediná. Ta nejdůležitější. Panu prezidentovi je smutno, že volby nebyly ani polovolbami, spíše jen čtvrtvolbami.

Upřimně jeho smutek sdílím, ale nechápu. Nebyl to snad sám pan prezident, který občanům před volbami několikrát od srdce sdělil, že Evropský parlament je instituce zcela zbytečná a že by byl pro jeho zrušení a nahrazení sborem delegátů národních parlamentů? Nebyl to snad pan prezident, který nastoupené jednotce europoslanců v Bruselu vmetl do tváře, že jsou bezmála hrozbou skutečné demokracie v Evropě? Možná jsem pana prezidenta opět špatně pochopil. Možná za to mohou opět ta média, která jeho názory překroutila.

Respektuji Vaše názory, pane prezidente, i když s nimi mnohdy nesouhlasím. Ale tentokrát jsem poněkud zmaten. Copak jste nikdy v mládí neslyšel okřídlenou větu: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá?