Za poslední rok jsem strávil více než čtvrtinu času na moři. Na své plavby se
snažím vždy důkladně připravit a mám tým lidí, kteří mi v tom maximálně
pomáhají. Fyziolog, meteorolog, dietolog, technik, PR manažer a řada
dalších. Také rodina a přátelé mě co nejvíce podporují. Plavby díky nim
zatím zvládám s dobrým či horším výsledkem, ale jaký je vlastně návrat do
reality?
Kamarád jachtar Daniel Vodicka
Když pluji téměř měsíční oceánský závod, nemohu přijímat buď žádné zprávy, jako tomu bylo při sólovém závodě do Brazílie Transat 6,50, nebo
mohu komunikovat s pevninou pomocí satelitního telefonu a speciálního e-mailu, jako tomu bylo nyní při závodě Transat ag2r. V tom prvním případě na mě pozemské problémy zcela dolehnou až po příjezdu do cíle. V druhém případě se mě tým, rodina i kamarádi snaží maximálně motivovat, ale ty špatné věci mi ale raději nesdělují. Vědí, že sám bojuji o přežití a nechtějí mou situaci více komplikovat a přidělávat mi další vrásky. Pak ale dojde k tomu, že po příjezdu se na mě vychrlí všechno špatné, co se za dobu mé plavby událo. Někdy jsou to jen drobnosti, které vzhledem k tomu, co prožiji na oceánu, mohu hodit za hlavu. Někdy jsou to ale tak vážné věci, že to bolí dvojnásob. Hned třikrát mě to zasáhlo po poslední regatě.
Nechci se tady rozepisovat do podrobností. Jistě má řada z vás spoustu problémů kolem sebe, ale mohou být i ti šťastnější, kteří jsou zrovna v pohodě a budou chtít pomoci. Těm jsou určeny tyto řádky.
Jednoho z mých známých asi před měsícem zavraždili. S tím už prostě nic nenaděláme. Byl to známý kytarista a na svou slávu zřejmě doplatil.
Další věcí, která mě silně zasáhla je autohavárie, během které řidič zahynul a můj kamarád a kolega z týmu Atlantik minitransat, Dan Vodička, se vážně zranil. Jeho zdravotní stav je špatný a jediné, co pro Dana a jeho rodinu včetně roční dcerky mohu udělat, je pokusit se pomocí sbírky alespoň částečně zajistit rodinu, aby on mohl bojovat a soustředit se jen na své zdraví. Snad se mu podaří boj zvládnout. Kdo chce pomoci, pak více informací naleznete zde. Třetí citlivou ranou bylo zjištění, že má dobrá kamarádka byla v poměrně mladém věku zasažena zákeřnou rakovinou a po odebrání řady orgánů nyní absolvuje první vlnu chemoterapie. Uvědomil jsem si, jak nicotné jsou mé problémy a starosti na oceánu a také to, že reálný život včetně všeho dobrého a zlého se odehrává na pevnině. Když jsem dostal nabídku podpořit boj proti rakovině jako jedna z tváří projektu TESCO Běh pro život, neváhal jsem ani vteřinu. Pokud máte zájem i vy pomoci, pak více naleznete zde.
Kdo tedy může, nechť pomůže. Kdo pomáhá jinde, ať pokračuje dál a kdo si myslí, že se ho tyto věci netýkají, nechť článek opustí a odpustí si případné trapné komentáře ve fóru. Mám teď velký fofr, ale cítil jsem potřebu toto napsat. Díky za případnou podporu.
David Křížek
