Všichni musí zhubnout

Mě nevyjímaje. Jsme národ tlusťochů, nejíme zdravě, vůbec se nehýbeme, spějeme k záhubě. Pomoci nám mohou pouze nutriční specialisté a jejich ordinace, doplňky stravy, diety a sport (nejlépe pod dozorem trenéra).

Reklamní masáž je masivní, kdo by odolal. Takže i já jsem začala mít pocit, že bych se "sebou konečně měla začít něco dělat". Mé pocity provinilosti, když si večer dám větší než malou misku zmrzliny, rostou. Už týden jsem se pořádně nezapotila při nějakém tom cvičení.

Nevím, jak by to šlo se mnou dál, když bych začátkem týdne nepotkala v lékárně jednu takovou nutriční poradkyní. Původně jsem šla pro sirup na kašel pro děti. Zaujal mě ale poměrně sofistikovaný přístroj, který mladá poradkyně hbitě obsluhovala a následně interpretovala výsledky statečným dobrovolníkům, kteří se rozhodli podívat pravdě do očí. Po chvíli váhání, kdy mi v hlavě proběhly ty večerní zmrzliny, občasný noční exces u ledničky a sport spíše pro radost, jsem zatla zuby a vylezla na kovový stupínek také.

Přístroj mě v podstatě trochu probil, aby získal potřebné údaje. Trvalo to asi pět vteřin. "Pojďte se na to posadit", přizvala mě slečna ke stolku, kde mimo jiné rozdávala brožurky o zdravém životním stylu. Je to v háji. Je to jasný. Mám určitě tlustý nohy, břicho a zavodněný mozek, moje sebevědomí už napovídalo.

Víte, jak to dopadlo?? Za jedna. Měla jsem z toho radost celý den. Bez ohledu na to, že nejím pravidelně, zato pravidelně u vaření ujídám, mám ráda čokoládu a fitness obcházím obloukem, se zřejmě vyplácí moje lítání kolem dětí, to, že je hodně nosím a že s nimi neúnavně chodím ven.

Takže se na sebe učím dívat jinak. Letos do plavek určitě hubnout nebudu, protože to, co se mi původně až tolik nelíbilo, jsou totiž svaly. Díky, že to konečně vím. Ale pro jisototu... Na ledničku jsem si vyvěsila své skvělé výsledky. To abych to s tou zmrzlinou až tak úplně nepřeháněla.