Křest knihy Tanec divošky

Na křest „Divošky“ jsem se těšila ještě před tím, než knížka vyšla. Už dlouho dopředu jsem cítila, že to bude krásná záležitost. Moje původní představa vypadala asi tak, že najdu šikovný prostor, řeknu kamarádovi s bubny, pozvu své přátele, budeme sedět na zemi a pít víno. Takový prostý a prima večer.Skutečnost dopadla úplně jinak. Nějak jsem stále nemohla najít ten správný prostor, pořád to nebylo ono. Nakonec jsem potkala kamarádku, které jsem se zeptala. Hned jsem viděla, že ji něco napadlo. „Vím o prostoru a dokonce bych ti mohla domluvit vystoupení žen, kdybys chtěla:“

Slovo dalo slovo a najednou se začaly dít věci. Přítelkyně dala číst knížku jedné amatérské choreografce. Ta, nadšená z povídek vymyslela, že s ženami ztvární vystoupení přímo na motivy jednotlivých povídek. Použijí k tomu stínové divadlo. Brzy pochopily, že k předvedení potřebují i muže, ale světe div, sehnaly i několik ochotných mužů.
To už mi bylo jasné, že jsem se dostala do rukou všeho schopných žen.
Chvilku jsem váhala, zda mohu opravdu tu jejich nabídku přijmout, ale zbytek programu zůstal v mé režii, takže jsem souhlasila. Domluvila jsem si kamaráda, který fantasticky zpívá, pak několik děvčat na výpomoc s občerstvením a prodejem knih.
Během večera došlo k totálním změnám v programu, přidalo se spontánně vystoupení profesionální tanečnice, která se tam objevila, vytvořil se svíčkový rituál. Měla jsem co dělat, abych vnímala a tvořila za chodu změny v programu, a abych mluvila před lidmi k věci, jasně a živě, aby se dobře bavili.
Byl to nádherný večer. Jedna z nejsilnějších chvil byla při písni o andělích, kdy si každý mohl zapálit svoji svíčku. Závěrečnou tečkou večera byla píseň Ave Maria, kdy muž zpíval uprostřed kruhu stojících lidí. Byla to jeho spontánní nápad, který celý večer skvěle završil.
Co dál říct? Ještě dnes jsem dojatá z toho, že se nás sešlo tolik, že se nabídlo ku pomoci a nezištně tolik lidí. Lidí, kteří mě neznali. Vlastně jsem to nemohla pochopit. Je to vůbec možné?
Je.  a já za to děkuji. Všem účinkujícím, pomocníkům a pomocnicím, příchozím. Ženám, které můj původní nápad posunuly o velký kus dál. Sobě, že jsem to dovolila.
Nebyl to jen křest knížky. Byl to křest mnoha divošek, jakéhokoliv věku. Takže – šťastnou cestu knížce i všem ženám, které se cítí být divoškami.