Z červené knihy ohrožených druhů: Skeptik

Pochybuji tedy jsem. Tento Descartův postoj dnes vyšel z módy. Dnes jsou nevěřící pronásledováni. Zase. Nevěřit a pochybovat je prý hanebné.

Nevěřit je prý hřích. Když dnes člověk řekne, že je skeptik, euroskeptik nebo klimaskeptik či nemuslim ocitá se na straně kacířů a nevěřících psů. Co se to s naší civilizací děje? Kam se poděla úcta k rozumu?

Nejprve si zopakujme, co René Descartes v 17. století vlastně napsal (Rozprava o metodě, 1637): „Cogito, ergo sum.“ (Myslím, tedy jsem). Autor tím jakoby předjímá Matrix. Vše může být klam. Opravdu jistý si nemohu být ničím kromě faktu, že já (pozorovatel) existuji, přemýšlím a pochybuji. Proto potřebuji solidní důkazy, než něčemu uvěřím.

Díky prosazení názorů, jako byl ten Descartův, vznikla moderní věda a technika. Bez skepticismu totiž není možné žádné poznání ani hledání pravdy. Do té doby se za vrcholný argument pokládala věta "jedna paní povídala" (tj. citáty z klasiků, z Bible, ze sv. Augustína apod.). Vynález vědecké metody hledání pravdy založené na skepticismu je asi největší vynález novověku. Z ní totiž plynou všechny ostatní vynálezy - je to "vynález metody, jak vynalézat". 

Ještě na vyšší úroveň dovedl skeptické myšlení Karl Popper, jeden ze zakladatelů positivismu. Ve své práci „Logic der Forschung“ (1934) stanovil zásadu falsifikace. Máme-li výrok brát za prokázaný, nestačí že se nedá vyvrátit. Musí jít o výrok „vyvratitelný“. (Např. tvrzení, že v mém bytě je nijak neodhalitelný duch, se nedá dokázat ani vyvrátit, tudíž nemá vědeckou platnost).

Prosazení skeptiků ukončilo éru mytologie a víry. Mýtus na záhadu odpovídá tím, že si o ní vymyslí příběh (báje, pověsti, mytologie), kterému musíte věřit, je nedokázaný. Typickým příkladem je Genesis. Místo fyzikálního popisu vzniku vesmíru najdeme příběh „Kterak pan George W. Bůh vyrobil vesmír za sedum dnů a jak to všechno dopadlo“. Naproti tomu věda se snaží záhadě přijít opravdu na kloub. Protože bez důkazů skeptik neuvěří. 

Úpadek skepticismu a racionality je v naší civilizace zjevný asi od 70. let. Tehdy došlo k tomu, čemu Giles Keppel říká ve stejnojmenné knize „Pomsta boží“ (La Revanche de Dieu). Ten bůh, o kterém Nietsche říkal, že je mrtev, najednou vstal jako by nic z hrobu a začal znovu sbírat masy loajálních Jaffů. Místo skepticismu je na vzestupu víra. Někdo něco plácne a lidé tomu věří. Od té doby sledujeme revival křesťanství, ale i vzestup islámu (který se projevuje rozmachem fundamentalismu a vybuchováním muslimů).

V 60-70. letech přišla taková tsunami iracionality a lidské hlouposti, že racionální lidé v USA v reakci na to založili Americkou asociaci skeptiků  (CSICOP). To bylo v roce 1976 (to je moje generace). Její odnoží je český klub skeptiků s výstižným (ač pesimistickým) názvem Sisyfos (www.sisyfos.cz)

Výčet populárních bludů na webu sdružení Sisyfos je opravdu děsivě dlouhý: „Klasickým skeptickým tématem jsou všechny okultní, ezoterické a paranormální názory, aktivity a jevy. Patří sem astrologie, keltománie, numerologie, tzv. ufologie, téma mimozemšťanů, proutkaření, poltergeisti, posmrtný život, kryptozoologie, pseudohistorie, zázraky, kreacionismus. Dalším širokým tématem je parapsychologie s jejími četnými fenomény: spiritizmem, psycho- event. biotronikou, radionikou, i pseudovědeckým hledáním tzv. psychických sil. Důležitým tématem je tzv. alternativní, resp. nekonvenční medicína, jejíž šíření je vážnou hrozbou pro zdraví občanů. Nejvýznamnějšími směry v této sféře jsou homeopatie, clusterová medicína, akupunktura, biotronika, chiropraxe a desítky dalších, často kuriózních metod. Vyjadřujeme se i k jiným „alternativním“ oborům: ve školství k waldorfským školám, v zemědělství k tzv. ekologickému zemědělství. Upozorňujeme na významnou negativní roli našich médií v šíření iracionality. V současné době vystupují do popředí nové oblasti, kde dochází ke zkreslování vědeckých poznatků a k aktivnímu, často agresivnímu hlásání a šíření protivědeckých názorů. Patří sem různé aktivity ekologistů, boj proti jaderné energetice, proti geneticky modifikovaným potravinám, boj proti genetickému inženýrství atd. Naší snahou je vysvětlit podstatu, výhody i reálná rizika těchto nových oborů a vyvracet názory mylné nebo záměrně deformované.“

Masivní nástup nerozumu ztělesňuje náboženství „politické korektnosti“. Vědci a osobnosti, kteří zpochybní dogmata této víry, nejsou (zatím) upalováni. Za skeptické názory a nedostatek víry jsou však vyhazováni z práce, jsou vláčeni po soudech, jsou jim upírány granty, jejich jméno je vláčeno bahnem:

-         Kdo nevěří v Mohameda, je v Západní Evropě pokutován a vláčen po soudech jako kacíř (Rushdie, Bardotová, Wilders). Na důkazy se kašle. Nevěřit je hřích.

-         Kdo nevěří, že globální oteplování je hříchem člověka, je rouhač a jako takový je pronásledován (Lindzen, Lomborg, Klaus). Na důkazy se kašle. Nevěřit je hřích.

-         Kdo pochybuje o správnosti centralizace a glajchšaltování Evropy, je vinen nedostatkem víry v EUtopii a moudrost svaté Evropské komise (Klaus, Ganley, Farage). Na důkazy se kašle. Nevěřit je hřích.

Lidi na této planetě zase opouští rozum. Zase začínají „věřit bez důkazu.“ Popírači posvátných bludů budou zase umlčováni a pronásledováni. Říci, že 1 + 1 jsou 2, bude zase trestné jako v dobách  Galilea. Jak dlouho v takové atmosféře přežije věda a vědecký výzkum? Jistě, není to na věky, tato vlna planetární demence jednou přejde. Ale nechci domyslet, co za nesmysly se za sto let budou učit děti ve školách.

Podívejme se na to ale z té lepší stránky. Říká se, že hloupí a nevědomí lidé jsou šťastnější. Netrápí je spousta věcí, protože o nich vůbec nevědí. Blahoslavení chudí duchem. Zblbnutí toto planety znamená, že lidé budou šťastnější a veselejší. Jak říká Cypher ve filmu Matrix: Nevědomost je sladká.