Jednoduchý návod jak zjistit, zda jste šílenec

Není to nijak složité. Stačí hájit libovolný menšinový názor a zveřejnit ho. Nejlepe na blogu. Pak se da hlasovat a vetsina diskutujicich vas jiste oznaci za blazna. A je to.

Ještě začátkem roku jsem váhal, zda jsem chytrý nebo hloupý. Teď, co jsem si začal psát blog, už to mám zaplaťbohu vyřešené. Zase jeden problém s krku. Spousta hodných lidí mne v diskusi pod články starostlivě upozornila, že u mne zpozorovali mentální problémy a strachují se o mou příčetnost. Děkuji za včasné varování. Na tohle jsou diskuse pod články ohromně užitečné. 

Zdá se, že nejsnazší způsob, jak být klasifikován mezi blázny, je hlásat nějaký menšinový názor. Většina lidí si pak bude zaručeně ťukat na čelo (a většina má vždycky pravdu, že ano).

Například:

Ø      V 18. století veřejně tvrdit, že lidé jednou budou létat do vesmíru. To by se vám každý vysmál. 

Ø      Ve 13. století tvrdit, že Země je koule, která obíhá kolem Slunce. Zaručená cesta na hranici. 

Ø      V pravěku prohlašovat, že by se daly stavět půl kilometru vysoké budovy z přetavených kamenů a se stěnami, které jsou průhledné a přesto skrz ně nefouká. To by se pralidé uváleli smíchy. 

Ø      Ve 30. letech se stavět proti politice appeasementu. Byl byste označen za praštěného válečného štváče, ktery nechape, ze mirove jednani je nova a vyssi forma politiky.  

Ø      Ve 40. letech tvrdit, že znárodňování není dobré pro ekonomiku.

Ø      V 15. století se hlásit v Evropě k Husovi a tvrdit, že evropská církev potřebuje reformy.

Ø      V 16. století tvrdit, že parní stroj je dobrý nápad.

Ø      Ve středověku či v islámských zemích tvrdit, že bůh neexistuje.

Ø      Ve středověku prohlašovat, že ženy jsou vlastně rovné mužům a mají duši.

Ø      V roce 1850 tvrdit, že člověk pochází z opice.

Ø      V roce 1900 tvrdit, že lze pouhým dalekohledem zjistit chemické složení vzdálených hvězd.

Ø      V roce 1938 tvrdit evropským levicovým intelektuálům, že Stalin je monstrum.

Ø      V roce 1900 tvrdit, že čím rychleji se předmět pohybuje, tím pomaleji stárne a tím více se zkracuje

Ø      V roce 1800 tvrdit, že Troja opravdu existovala. Schliemannovy nazory brali odbornici jako blaboleni diletanta. 

Ø      V roce 1500 vykládat, že vesmír není starý 6000 let, ale dvacet miliard roků. Jednak by to bylo rouhani proti Bibli a jednak si nikdo neumel predstavit cislovku s tolika nulami. 

Ø      V roce 1920 říkat, že kontinenty se pohybují a že kdysi byly někde úplně jinde. Wegenerovu teorii verejnost i odbornici odmitli jako absurdni nesmysl.

Nebo dva příklady současných názorů, které jsou menšinové a proto prý určitě mylné:

Ø      Být euroskeptik a kritizovat směřování politiky Evropské unie. 

Ø      Být klimaskeptik a tvrdit, že za globální oteplování může Slunce.

Ovšem, být v menšině samo o sobě není důkaz, že máte pravdu. Ale ani příslušnost k většinovému názoru (konsenzu) není záruka, že máte pravdu. Řekl bych že pravou známkou šílenství je argumentovat tím, že v to či ono "věří většina". Bohuzel tento stádní přístup k (ne)hledání pravdy je tak rozšířený, že má už tisíce let i latinský název (argumentum ad verecundiam).

Doporučená literatura:

Edgar Alan Poe: Tisící druhý příběh Šeherezády (povídka).

(online v  angličtině na http://www.eapoe.org/works/tales/schzda.htm#fn64102 )