Do europarlamentu nelze volit, protože neexistuje

Jaký je rozdíl mezi volbami v EU a v Zimbabwe? Skoro žádný. Jsou to jen potěmkinovské volby na oko. Evropské parlamenty totiž byly zbaveny pravomocí, které dělají parlament parlamentem.

Národní parlamenty už dnes přestaly být zákono-dárnými sbory. Kolem 70% národních zákonů a směrnic totiž vzniká v Bruselu a národní parlamenty jsou povinné (!) to odhlasovat, jinak jim hrozí sankce (viz antidiskriminační zákon). Nejedná se tedy už o parlamenty, ale spíše o pošťáky, kteří donesou text z Bruselu, přeloží ho do češtiny a orazítkují. Co je to za demokracii, když poslanec musí povinně hlasovat pro? Není to spíš zbytečná fraška? „Transponování evropských předpisů do národní legislativy“ může zajistit každá překladatelská agentura a daleko levněji. Lisabonská smlouva navíc prosazuje tzv. passerelle, podle které bude Evropská rada (společné schůze šéfů členských zemí) moci měnit základní pilíře a smlouvy EU bez souhlasu národních parlamentů (a samozřejmě bez referend, to už vůbec). A co bude národní parlament a vláda celý rok dělat, až se bude z Bruselu rozhodovat i o daních a rozpočtu? Národní parlamenty tedy můžeme otevřeně zrušit a v uvolněných budovách se dají třeba pěstovat žampiony. Bylo by to smysluplnější.

Pokud myslíte, že  zákonodárnou moc národním parlamentům pouze přebral jednotný a demokratický evropský parlament, jste vedle. Europarlament nemá pravomoc navrhovat vlastní zákony. Dokonce postrádá hlavní mocenskou páku všech parlamentů v dějinách – nemůže sám rozhodovat ani o rozpočtu. Europarlament nemůže ani vyslovit nedůvěru vládě (Evropské komisi) a nemůže tedy eurokomisaře odvolat (komisaře jmenují národní vlády). Nejde tedy o parlament, ale jen o trapnou Potěmkinovu vesnici. Na znamení, že na hlasování MEP (poslanců EP) nezáleží, se jejich hlasy při hlasování ani nepočítají – předsedající je odhaduje pohledem jen tak od oka. Navrhuji tuto vesničku zrušit a europoslance využít nějak smysluplněji, mohou třeba vyfasovat lopatu a smetáček a mohou vykonávat veřejně prospěšné práce.

Ptáte se, kdo to tedy v Evropě navrhuje zákony a vydává směrnice, když to nedělají „zákonodárné“ sbory? Ano, uznávám, že je to záhada. Když ZÁKONY nedělají ZÁKONOdárné sbory, kdo je tedy vyrábí? Snad soudci? Zedníci? Pekaři? A není to nakonec jedno? V Evropě už zkrátka nevládnou zvolení zástupci voličů.

Budovatelé evropského superstátu nám zapomněli říci, že se má jednat o banánovou republiku. Gottwald, kdysi řekl, že jeho lidé se jezdí učit do Moskvy, jak kapitalistům zakroutit krkem. Eurooptimisté se asi jezdí učit do Latinské Ameriky a Afriky. Při prosazování Euroústavy (alias Lisabonské smlouvy)  EU klesla tak hluboko, že otevřeně porušuje vlastní předpisy, ignoruje výsledky referend, obchází vůli občanů, umlčuje opozici. Kde to jsme? V Zimbabwe? Výsledky referend ve Francii, Holandsku a Irsku jsou ignorovány a rafinovaně obcházeny. Občané prostě budou muset hlasovat znovu a znovu opakovaně, dokud nesklopí uši a neřeknou ano. Stížnosti na demokratický deficit (např. Laekenská deklarace) jsou ignorovány a náprava nikde. Zastánci demokracie jsou zesměšňováni (jsou prý ostuda, odsouvají nás na periferii EU), očerňováni v tisku (že prý jsou v žoldu CIA nebo KGB) a zastrašováni (musíte to podepsat, jinak...).

To jsou špatné zprávy, protože z dějin víme, že bez parlamentní demokracie není možná prosperita. Evropa byla dlouho zaostalou částí světa, která pokulhávala za islámským světem – dokud tu nevznikla parlamentní demokracie. Vzestup Evropy začal anglickou buržoazní revolucí v 17. století. Angličany pak napodobily jejich americké kolonie (americká válka za nezávislost, 1776) a vzápětí Francouzi (francouzská buržoazní revoluce, 1789). Dědičným samovládcům tehdy moc vyrvaly parlamenty. To byl počátek rozmachu Evropy. Vzápětí začal růst HDP, rozvoj kapitalismu a průmyslová a vědecká revoluce. Také jsme ve 20. století pozorovali, že státy s nižší demokracií jsou chudší a zaostalejší – srovnejte NDR a NSR. Čekal bych, že pan Špidla, který byl profesí historik, pánům z Evropské komise důležitost demokracie připomene.

Moderní demokracie začala v Anglii a osud Anglie nejspíše bude osudem Evropy. Civilizace se udržují těmi hodnotami, na nichž byly založeny. Anglickému parlamentu dnes vyrvali moc „nevolení, ale vyvolení“ – vzali si zpět to, co jim parlament vzal v 17. století. Že by se vracely staré časy?

Vyvolává to spoustu otázek. Jak dlouho pokrok a rozvoj přežije po pádu demokracie? A proč se vůbec plíživému zániku demokracie říká tak mírně – demokratický deficit?  Připomíná to Brežněvův termín „demokratický centralismus“. Proč se tomu neříká jednoduše a prostě diktatura, jako za starých časů? A proč se říká, že kritikové demokratického deficitu jsou „protievropští“? Cožpak je hlavní evropskou hodnotou potírání demokracie? A opravdu jsou v Bruselu tak pitomí, že věří jako Lenin, že se dá spravedlivá a prosperující společnost vybudovat bez demokracie?

A dá se to vůbec celé nějak zvrátit? Určitě ne volením stran, které v tom mají prsty.

Zdroj:

B.Pečinka a M.Stoniš, Malý výkladový slovník evropské novořeči, Reflex (únor 2009)

Payne, Co kdyby lisabonská smlouva prošla (blog, duben 009)

http://payne.blog.idnes.cz/c/79054/Co-kdyby-Lisabonska-smlouva-prosla.html