Domnívám se, že většina Čechů má o italské kuchyni hodně zkreslené představy, redukující se prakticky na pizzu a těstoviny. Změnit tento stav byl asi i původně záměr redakce TV Prima, když začala připravovat pořad se stejným názvem, jako má můj článek.
Přiznám se, že jsem se na tento pořad docela těšil a s napětím očekával nějaké zajímavé recepty, které zpestří náš domácí jídelníček. Výsledkem je docela zklamání, které jsem se rozhodl trochu vyventilovat zde, na blogu. Pokusím se vysvětlit, proč jsem se na pořad těšil a proč jsem zklamaný. Třeba jsou moje představy pomýlené a někdo ze znalců mi je poopraví.
Kdysi před mnoha a mnoha lety jsem nějaký čas pobýval nedaleko skotského městečka Glasgow (slovy Járy Cimrmana). Bylo nás tam cizinců porůznu z mnoha krajů. Čas od času jsme pořádali malé party s cílem seznámit ostatní s národní kuchyní. Já například jsem se dočkal značného ohlasu s kynutými knedlíky a ještě většího s dušeným zelím. Samotná vepřová pečeně moc velké nadšení nevyvolala, ale o tom třeba zase někdy jindy.
Jedním z lidí, s kterými jsem se v té době spřátelil, byl i Ital Gianni, což je prý domácky Giovanni, odněkud z Florencie nebo od Pissy, už se nepamatuji. Jednou se stalo, že kulinářskou párty organizoval Gianni. Udělal jídlo sestávající asi ze tří chodů. Těstoviny sice taky použil, ale ve zcela jiném kontextu, než jak je známe z našich "picérek". Jedním z chodů bylo i nějaké kuře, snad smažené, už si to všechno pamatuji opravdu málo. Jediné, co si pamatuji, je, že všechna jídla byla úplně senzační, a že se Gianni celou dobu zaklínal, že je opravdu hrozně mizerný kuchař. Abych to zkrátil, vím, že mi to hrozně chutnalo a že jsem nic takového nikdy nejedl.
Pak jsem se vrátil domů, ke svým knedlíkům, a Gianniho a jeho speciality jsem pomalu nechal z hlavy vytratit. Od té doby jsem Italská jídla nijak nevyhledával a jsou mi připomínána pouze při náhodných návštěvách pizzerie, kde, jak už jsem psal, se Italské kulinářské umění v podstatě redukuje na pizzu 100x jinak a těstoviny 100x jinak, vesměs ale všechno na jedno brdo.
Nedávno jsem si v jedné pizzerii usmyslel, že si připomenu i tu druhou stranu italské kuchyně, a objednal si něco jiného než pizzu a těstoviny. Výsledek byl tragický. Jídlo bylo takřka nepoživatelné a s italskou kuchyní ho pojilo snad jen trochu toho oregana. Ani slibovaný česnek jsem tam nějak nezaregistroval. Prostě to vypadalo, jako když si český kuchař přečte něco o Italské kuchyni v týdeníku Ona Dnes.
Proto když jsem zjistil, že TV Prima připravuje pořad o Italské kuchyni, byl jsem v první chvíli nadšen a netrpělivě očekával nějakou tu inspiraci. Leč, musím s lítostí konstatovat, že po několika odvysílaných dílech se inspirace jaksi nekoná. Jídla, která protagonista pořadu připravuje, mě až na pár výjimek ani od pohledu nijak neoslovila. Navíc v podstatě každé jídlo vyžaduje množství ingrediencí, které pokud už jsou vůbec dostupné, tak je člověk doma běžně nemá. Nepamatuji si, že by Gianni použil nějaké zázračné suroviny. Jsem spíš přesvědčen, že vařil s běžných věcí, které má každá domácnost - jak skotská, tak česká, a tak asi i italská - běžně doma.
Takže to shrnu. Pořad S Italem v kuchyni je pro mě jistým zklamáním. Možná je to proto, že jsem měl velká očekávání. Možná je to jenom moje naivní představa, že vykouzlit skvělé italské jídlo je možné i bez nějakých úžasných surovin. Ale pokud bych to měl srovnávat s jinými obdobnými či konkurenčními pořady, tak u mě zatím jasně vede Babica.
