Včera jsme se seznámili s osudy dvou zemí za devatero řekami a stejněro horami. Jedné, ovládané krutým králem Memorylíkem a druhé, pod vládou dobrotivého a spravedlivého prezidenta Gar Biče.
Záměrně jsme se chtěli vyhnout některým nepodstatným momentů z historie obou zemí. Ovšem bouřlivá diskuse nás přiměla k tomu, že se dnes pokusíme odhalit i ty, řekněme mírně stinné stránky vlády prezidenta Gar Biče. Jsme si plně vědomi, že účel svědčí prostředky a i mírumilovný vládce někdy musí použít trochu nefér prostředků, pakliže usiluje o dosažení bohulibých cílů. A není pochyb, že o to Gar Bič Koláč přezdívaný Popelář vždy usiloval.
Ne vždy byl totiž národ Botnetů tak velký a sláva prezidenta Gar Biče hvězd se dotýkala, jako je tomu dnes. Krátce po svém demokratickém zvolení vládl prezident jen početně malému národu. Ovšem díky pletichám lobisty Mirka Softa a Gar Bičově rozpínavé imperiální politice podařilo se mu brzo podmanit si i mnohé okolní národy. Mezi nimi i národ kdysi slavných Višu-al-Bejzkiů. Pojďme a poslyšme jejich smutný příběh.
Kdysi dávno, kdy ještě na světě nebyli ani Botnetové, ani Cépépéčkové a Céčkové byli jako Popelka, usadil se v úrodné kotlině uprostřed pevniny malý národ, nazývaný po svém praotci Bejzikovi Mocném - Bejzikové. Národ to byl pracovitý a brzy svoji zemi zvelebil k nepoznání. Za jejich úspěchem byl vzácný kouzelný kód, který vlastnil praotec Mocný.
A tenkrát se na pomezí země Bejziků usadil zlý pletichář Mirek Soft. Byl zadobře s mladým Gar Bičem, který již tehdy naznačoval, že má ambice sjednotit národy celé pevniny, jež by pod jeho moudrým vedením dosáhla hvězd. Národ Bejziků byl trochu v obavách před Gar Bičovou rozpínavostí. A toho právě obratně využil pletichář Mirek Soft. Přesvědčil praotce Bejzika Mocného, aby mu svěřil do doživotní péče jeho kouzelný kód. Za odměnu mu přislíbil, že jeho národ rozmnoží do všech koutů světa a zajistí mu trvalou ochranu před Gar Bičovou rozpínavostí.
Důvěřivý praotec Bejzik nakonec nátlaku podlehl a Mirkovi svůj kouzelný kód vydal. Podlému Mirkovi Softovi ovšem nelze upřít dobrou snahu svým závazkům dostát. Je pravdou, že pod jeho tichým vedením rozrostl se národ Bejziků nevídaně a na paměť těchto úspěchů začal se nazývati národem Višu-al-Bejziků. Tento národ se rozrostl tak velice, že o jeho vítězném tažení ke hvězdám, bez zásluh prezidenta Gar Biče, nikdo nepochyboval. Těžko by tenkrát někoho napadlo, jak rychlý bude pád z výšin a jak blízko je konec pyšného národa.
Krátce po smrti praotce Bejzika se totiž Mirek Soft definitivně spolčil s prezidentem Gar Bičem. S Mirkovým přispěním podnikl Gar Bič několik rychlých vítězných tažení a podrobil si mnohé národy. Marně se představitelé Višu-al-Bejziků dovolávali svých práv. Marně poukazovali na dohodu uzavřenou mezi jejich praotcem Bejzikem Mocným a ryšavým Mirkem Softem. Nic mu nebylo pomoci. A tehdy si lid Višu-al-Bejziků uvědomil, jaká strašná chyba byla vydat Mirkovi jejich kouzelný kód. Bez kouzelného kódu nic nezmohli.
Brzy byl odpor národa kdysi slavných a mocných Višu-al-Bejziků zlomen, národ podroben a asimilován mezi ostatní obyvatelstvo Gar Bičovi republiky. Někteří oportunisté z řad Višu-al-Bejziků se začali nazývat Višu-al-Bejzikové-Botnetové, aby se mocnému prezidentovi zavděčili. Ale nebylo to nic platné. Jejich začlenění do Gar Bičovy republiky znamenal de-facto konec kdysi velkého národa.
Gar Bič se tehdy pokusil podmanit si i lid krále Memorylíka, aby ho zbavil poroby pod níž národ po celá staletí úpěl. Ovšem zcela nečekaně narazil na silný odpor. Král Memorylík totiž také vlastnil svůj kouzelný kód, ale mnohem lépe ho ostříhal, nežli důvěřivý Bejzik Mocný. Díky kouzelnému kódu dokázal ovládnout své poddané a sjednotit je na odpor vůči Gar Bičovi.
Národ krále Memorylíka tak nadále zůstává svébytný a hrdý. Často sice remcá, na svého panovníka nadává, ale pokud je třeba, dokáže se vždy znovu a znovu spojit, aby svoji svobodu uhájil.
